Y0L0BW-MAN  00 00-0`/}0|0 x0   Y  Ӣ8`ll1R@.n00)0.0-0 *I0  C0 10 u0 100 0q0 080H 0(0DhC 000CDDCL0CD-003.-0`00 G00m000m00C80CD0D.0̀0(0 )0  C0/(0/)0/ / Ȍ.0DЛ0C0. E0L1sMAIN  MA TXT `+ 2B TXT `+% C TXT `.}{D TXT `/#!"#$%&'()*+,-./01/*/ = tabultor /09/ = velk R s hkem OBSAHPEDMLUVA /*/ 5BW-DOSVODEM /*/ 6DEFINICE /*/ 6STRUKTURA SYSTMU /*/ 8DISKY A ADRESE /*/10PPRAVA DISK /*/14 RAMDISK /*/15KOPROVN /*/16DRBA DISKET /*/18DC PKAZY /*/20DVKOV SOUBORY A FUNKCE HARDCOPY /*/22SYSTMOV AS /*/25MENU /*/26RZN PKAZY /*/28PRO PROGRAMTORY /*/29POMOCN PROGRAMY /*/32DAL DOPORUEN PROGRAMY /*/35FUNKCE BW-DOSU V BASICU /*/36TECHNICK INFORMACE /*/39 Tabulka v 7. strnce /*/39 Tabulka COMTAB /*/40 Formt disket /*/42 Formt adres /*/43 Pesmrovn vstupu/vstupu /*/44SLUITELNOST /*/45B-TAPEVODEM /*/47INSTALACE B-TAPE /*/47 Konfigurace RAMDISKu /*/49PRCE SE ZAZENM "B:" /*/50 Obsluha magnetofonu /*/50 Volba reimu pro zpis /*/51 Kazeta a pkazy DOSu /*/52BOOT Z KAZETY /*/53 Bootov zavad /*/53 Konfiguran soubor /*/53ZAVDN HER /*/55 Povel MICRO-B /*/55 Pouvn zavade MICRO-B /*/56 Povel BINCOPY /*/56TECHNICK INFORMACE /*/57 Funkce handleru "B:" /*/57 Pstup na rovni SIO /*/58 Fyzick formt zznamu /*/59 Struktura bloku /*/60SLUITELNOST /*/60DOPLKY /*/63DISTRIBUCE /*/66LITERATURA /*/72SEZNAM PKAZ /*/73CHYBOV HLEN /*/75 PEDMLUVABW-DOS verze 1.30 s doplkem B-TAPE je logickm pokraovnm vvoje software upotae Atari. Je sluiteln se SpartaDOSem ve kterm pracuj souasn Ataristna celm americkm kontinentu. Pro kazetu obsahuje systm B-TAPE, co je velmivylepen systm TurboTape. B-TAPE obsahuje i obdobu disketovho "MiniDOSu".Pro pechzet na BW-DOS?Dvod je mnoho a kad by si ml vybrat "ten svj". Proto nebudu udlovatpreference jednotlivm nsledujcm bodm.Formt disket sluiteln se SpartaDOSem, jen byl do tto doby nejlep systmpro 8-mi bitov potae Atari. Umouje pouit disketov jednotky (harddisku)a do kapacity 16 MByte a souboru do 8 MB. Adres pojme a 1424 soubor nebopodadres. Nedl dosud znm chyby jinch DOS. Vte, e kad DOS, kter byl zkouen vporovnn k BW-DOSu, ml jednu nebo i vce chyb rznch zvanost!!! ("Nejlpe"skonil TTDOS s jednou chybou a s zvanost hodnotitelnou asi dv mnus -celkem nepatrn.) Um vechny funkce, kter se od DOSu poaduj nebo jsou oekvny. Zde seneprovdl znan rozshl test jako v ppad testovn chyb, s nktermisystmy to ani nen mon (hruky a jablka). BW-DOS je ovldn pomoc Command Processoru (CP), tm je poet jeho pkaz dobudoucna neomezen na rozdl od DOS s DUPem. (DUP se mus natat vdy cel -teba i kvli dotazu DIR. Nem-li systm "MEM.SAV" znamen to vdy ztrtu dat zpamti potae, naopak m-li systm "MEM.SAV" je to "lemra ln". Navc systmys DUPem obvykle neumouj instalaci rezident a tak kad program mus mtvlastn ovlada teba pro tiskrnu jako teba apek - viz. doplnk bod 1.)BW-DOS standardn neobsazuje pam pod OS a tak umouje innost i tmprogramm, kter z tohoto dvodu nefungovaly se SpartaDOSem. Soust systmu BW-DOS jsou i rezidenty, kter dovoluj tak dodatenou zmnuparametr a odinstalovn. To dl cel systm BW-DOSu znan pizpsobiv ktm libovolnmu hardware (RAMBOX, B-TAPE). Nkter rezidenty je mon vyut ise SpartaDOSem (RAMDISK, BTAPE). (Rezidenty - byly publikovny v asopise Alerta ukzkov soubory ve zdrojovm textu jsou distribuovny na "magnetickm mdiu"(kazeta i disketa).) RAMDISK je jednm z mnoha rezident BW-DOSu a um obslouit rozenou pam od16 KB do 1 MB. Instalaci je mon dit parametrem nebo konfiguranm souborem. RAMBOX je rezident pro obsluhu pamti v zsuvnm modulu, kter me mt velikostod 32 KB do 4 MB! (Zatm v prodeji 256 KB.) Systm B-TAPE povoluje funkce NOTE a POINT pi ten z kazety, je to zatmjedin systm, kter toto umouje. Systm B-TAPE pouv k rozlien soubor vedle nzvu i nhodn slo. Je takomezeno naten sti dat z jednoho souboru a zbytku dat z jinho souborustejnho jmna.Systm B-TAPE umouje pstup na kazetu i pes SIO, je to tak jedin systm(SuperTURBO), kter to umouje.3456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghijklmnopqrstuvwxyz{|}~B W - D O SVerze 1.30Autor: Ji Bernek (BEWESOFT)VODEMBW-DOS je diskov operan systm pro potae Atari osmibitov ady. Pro prcipod tmto systmem je teba mt nejmn 48KB pamti RAM a alespo jednudisketovou jednotku. Se systmem B-TAPE lze msto disketov jednotky poutmagnetofon s hardwarovou pravou SuperTURBO, plnho vyuit se systmem B-TAPEse vak doshne a pi pouit RAMDISKu.BW-DOS byl vytvoen jako tzv. FreeWare - to znamen, e me bt libovolnkoprovn, avak provdn jakchkoliv zmn je zakzno. Bez ohledu na tutoskutenost ale kadmu doporuuji koupi originlu, kter poskytne jistotuneporuenosti celho programu, a tak titn nvod.Formt zznamu na disketch, kter BW-DOS pouv, je shodn s formtemSpartaDOSu. Lze pouvat prakticky libovolnou disketovou jednotku s kapacitou do16MB, samozejm pokud ji lze k osmibitovmu Atari pipojit. Podporovny jsoujednotky . 1, 2, 3, 4 a 8. Maximln dlka souboru je 8MB; kad adres pojmea 1424 soubor nebo podadres. Souasn je mono otevt a 5 soubor.Hlavn vhodou BW-DOSu je - ve srovnn se SpartaDOSem - fakt, e nen pouitaskryt pam pod operanm systmem, take lze bez problm pracovat i sprogramy, kter z tohoto dvodu pod SpartaDOSem nebely - zde mm na myslipedevm populrn Turbo-BASIC.Diskety formtovan ve stylu DOS 2.5 nelze pout pmo, pomoc komfortnho MENUvak lze snadno pevdt soubory mezi obma formty.Bhem psan BW-DOSu byl kladen nejvt draz na co nejmen velikost pamtiobsazen tmto DOSem a na maximln monou sluitelnost se SpartaDOSem, kter jepravdpodobn vbec nejlepm systmem pro osmibitov Atari. Pestoe jsou tytodva poadavky zjevn protichdn, podailo se nakonec najt rozumn kompromis;dsledkem tohoto kompromisu jsou pochopiteln drobn stupky v podob pomrnvysok adresy MEMLO (ve verzi 1.30 je tato adresa $1EE4) a pesunu nkterch, veSpartaDOSu rezidentnch funkc, mezi extern povely (to se tk zejmna obsluhydisket ve formtu DOS 2.5 a pkazu COPY).DEFINICEHned na potku jedno upozornn: Pedpokldm, e ji uivatel ovld nkterzkladn pojmy, jako je teba soubor nebo adres. Pokud tomu tak nen,doporuuji nkterou z pruek pro zatenky. Dve, ne zanu popisovat jednotliv pkazy BW-DOSu, je teba vysvtlitnkter zkratky, kter jsou pouity pi zpisu rznch pklad a vysvtlen.Pklady vloen mezi textem jsou uvedeny v uvozovkch, kter se samozejmnezadvaj. - Znak v ostrch zvorkch znamen, e je teba stisknout pslunouklvesu. VELK PSMENA - Slova, kter jsou v pkladech uvedena velkmi psmeny, je nutnopesn opsat. Stejn vznam maj obvykle i slice a nkter dal znaky,napklad teka nebo lomtko. mal psmena - Texty, kter jsou v pkladech uvedeny malmi psmeny, je potebanahradit pslunm dajem. Napklad msto "nzev souboru" napeme - dejmetomu - teba "ZKOUSKA.DAT". [parametr] - Vechno, co je uzaveno v hranatch zvorkch, je nepovinn.Pslun daje tedy meme podle poteby bu skuten zadat, nebo jednoduepeskoit.(ON|OFF) - Tento zpis znamen, e je teba zadat nkterou z uvedench variant,v dnm ppad vak ob. nzev - Toto slvko oznauje nzev souboru nebo adrese. Takov nzev me bta 8 znak dlouh a me obsahovat velk psmena, slice a znak "_"(podtren). Ve vtin ppad lze v nzvu pout i tzv. "wild cards" - takov nzev budemenazvat filtrem. Otaznk me zastoupit libovoln znak na te pozici, zatmcohvzdika zastupuje libovoln znaky a do konce nzvu (uvdt njak znaky zahvzdikou proto nem smysl). Tedy napklad "A*" znamen libovoln nzevzanajc psmenem "A"; "??S*" je zas pro zmnu libovoln nzev, kter m natetm mst psmeno "S". Ve vtin ppad vede pouit filtru k provedenpoadovan operace pouze s prvnm nalezenm souborem, kter vyhovuje zadanspecifikaci, existuje vak nkolik pkaz, kter pi pouit filtru pracuj sevemi takto vybranmi soubory - zde musm odkzat na popis jednotlivch pkaz.Pi zakldn novho souboru nebo adrese mus bt vdy uveden cel nzev;pouit filtru je v tomto ppad neppustn. ext - Tato zkratka zastupuje rozen, kter je spolu s nzvem soust plnhojmna souboru. Rozen se uvd za nzvem, oddluje se tekou. Plat zdestejn zsady, jako u nzvu, pouze s tm rozdlem, e maximln dlka rozenje jen 3 znaky. Rozen me bt sice libovoln, obvykle ale slou k oznaen druhu souboru.Pouvaj se nkter vit zkratky, kter mnoho program ji pedpokld, takeje obvykle nen teba vypisovat - jsou to napklad tyto: "COM" - program ve strojovm kdu, kter lze spustit pmo z DOSu;"BAT" - dvkov soubor (viz. dle); "BAS" - program v BASICu; "TXT" - textov soubor; "PIC" - obrzek, atd. Dn: - Specifikace disketov jednotky; na msto "n" doplnme slo jednotky, tedynap. "D2:". Jednotku slo 1 lze uvdt zkrcen jako "D:". zazen: - Specifikace jakhokoliv vstupn/vstupnho zazen (zde se obvyklenejedn o disketovou jednotku). Jako pklad lze uvst "E:" pro vstup naobrazovku a vstup z klvesnice, "P:" pro vstup na tiskrnu, a se systmemB-TAPE tak "B:nzev[.ext]" pro kazetu. cesta - Cesta uruje, ve kterm adresi je hledan soubor. Zsady pro psancesty lze vyjdit jako ">[nzev][>nzev]..." nebo"[<][<]...[nzev][>nzev]...". Podrobnj vysvtlen bude nsledovat v kapitole"Disky a adrese". soubor - Toto heslo zastupuje kompletn specifikaci souboru, se kterm se mpracovat. Zapisuje se podle nsledujcho modelu: "[Dn:][cesta>]nzev[.ext]".Pokud se nzev nov ukldanho souboru shoduje s nzvem nkterho jiexistujcho, bude star soubor nejprve vymazn, a teprve potom zane ukldnnovho. Uvedeme-li vak bezprostedn za nzvem novho souboru "/A", budepipojen na konec starho souboru. Jako pklad takovho zadn lze uvst teba"ZKOUSKA.TXT/A". Nejvt ppustn dlka pln specifikace souboru je 256znak, tato hranice vak bv ve vtin ppad jet sniovna jednotlivmiprogramy, kter tak dlouhou specifikaci prost neumon zadat. (To plat i v CP- viz. dle) Ve vtin ppad lze pout tak specifikace nediskovchzazen (viz. pedchoz odstavec), nen to vak pravidlem. STRUKTURA SYSTMUPro sprvn pochopen nkterch funkc je vhodn znt alespo rmcov vnitnstrukturu systmu. BW-DOS je vlastn rozdlen na dv zkladn sti:Rezidentn st zstv neustle v pamti potae a tvo tak jaksi jdrocelho systmu. Tato st se zavd po zapnut potae ze souboru s rozenm"DOS" (tzv. BOOT), a obsahuje - vedle rznch drobnch funkc - dva velicedleit programy: CP a FMS. CP, neboli Command processor, zajiuje zkladn komunikaci mezi DOSem auivatelem. Tento program se rozbh kdykoliv skome "do DOSu", ek na naepkazy a vykonv je. FMS, neboli File Management System, organizuje data na disket (pidluje volnmsto pro jednotliv soubory, provd potebn zmny v adresch atd.). Tatost systmu slou jako jaksi prostednk mezi ostatnmi programy a disketovoujednotkou. Druhou zkladn st BW-DOSu jsou tzv. extern povely. Jedn se o krtkprogramy ve strojovm kdu, kter se spoutj z disku, a zajiuj provdnnkterch mn obvyklch funkc. Oddlenm tchto funkc od rezidentn stisystmu se dosahuje znan spory pamti, pi jejich pouvn je vak tebapamatovat na to, e jsou pi kadm pouit znovu natny z disku a musme setedy postarat o to, aby na pslunm disku skuten byly. Z tto zkladn struktury vyplv rozdlen pkaz v CP ("v DOSu") do tskupin: Prvn skupinu tvo tzv. intern povely. Tyto povely provd pmo CP, kter jesoust rezidentn sti systmu. To znamen, e jsou kdykoliv a okamit kdispozici, bez ohledu na obsah prv vloen diskety. Tyto povely nepokozujobsah uivatelsk pamti, take se lze po jejich proveden vrtit do BASICu ijinho programu (pokud to "um") ani bychom pili o program i jin data prvuloen v pamti potae. Druh skupina zahrnuje ji dve zmnn extern povely. Tyto povely samotn CP"neum" provdt - pslun programy jsou spoutny z disku. Je samozejmteba zajistit, aby na disku skuten byly, jinak je nelze pouvat. Pi prci srozenou pamt je vhodn uloit extern povely do RAMDISKu, kde jsou kdispozici rychle, a nezvisle na obsahu vloen diskety. V tomto ppad jevhodn pout program DOSDRIVE (viz. dle). Vechny extern povely pokozuj obsah uivatelsk pamti, take se po jejichpouit ji nelze vrtit k programm, kter ped tm byly v pamti potae.Tyto programy je teba znovu nast z disku. Je tak teba pamatovat na to,abychom ped pouitm externho povelu "uklidili" rozdlanou prci na disk -pokud si nap. program v BASICu vas neulome, pouitm externho povelu o njpijdeme! Mezi extern povely je mon s trochou nadszky zaadit i vechny ostatnprogramy, kter se spoutj z DOSu. Takov programy se toti v BW-DOSuspoutj stejnm zpsobem - zadnm jejich nzvu jako pkazu. Tet a posledn skupinu pkaz tvo tzv. rezidentn povely. Jedn se oprogramy, kter roziuj funkce rezidentn sti systmu. Rezidentn povely sespoutj z disku, stejn jako extern povely, avak na rozdl od nichzanechvaj st svho programu trvale v pamti. Znamen to, e sputnm (t.j.instalac) takovho povelu se systm vlastn "nau" nov funkce, kter jsou pakneustle k dispozici. Typickm pkladem rezidentnho povelu je pkaz"RAMDISK", kter "nau" BW-DOS zachzet s rozenou pamt. Nevhodou podobnch roziujcch funkc je skutenost, e se potebn programpipoj k rezidentn sti systmu v pamti potae, a ponech tak mn volnpamti pro uivatelsk programy. U nkterch program to me vst a kzablokovn celho systmu, proto je teba volit mnostv instalovanchrezident opatrn. Vechny rezidentn povely dodvan jako soust BW-DOSu obsahuj i monostodinstalovn - to znamen, e meme dve instalovan rezidenty z pamti takodstraovat. Novm sputnm rezidentnho povelu se zadnm parametru "OFF"(tedy napklad "RAMDISK OFF") systm "zapomene" pidan funkce, a pslunst pamti se tm opt uvoln. Pi odstraovn rezident z pamti je nutnopostupovat dsledn v opanm poad, ne v jakm byly tyto rezidentyinstalovny - Odstranit lze vdy jen rezident, kter byl instalovn jakoposledn. (Tm se "poslednm" stv rezident instalovan ped nm, take lzesystm postupn oistit od vech rezident.) Nedoporuuji pouvn rezidentnch program, kter nepat k BW-DOSu, protoetyto programy obvykle monost odstrann z pamti nemaj a tm vlastnznemouj odstrann vech rezident instalovanch ped nimi. Na zvr tto kapitoly jet vysvtlm nkolik zvyklost pro pouvn pkaz vCP ("v DOSu"). Vtina pkaz vyaduje zadn jednoho, nebo i vce parametr(nap. nzvy soubor, se ktermi se bude pracovat). Tyto parametry se zadvajza nzev pkazu (na tent dek) a oddluj se mezerou. Celkov dlka taktozadanho dku nesm pekroit 64 znak, jednotliv parametry vak mohou btnejve 28 znak dlouh. Pracovn jednotka se pouije kdykoliv ve specifikaci souboru chyb "Dn:" - jednse o disketovou jednotku, jej oznaen je vypisovno jako vzva k zadnpkazu. Tato funkce je k dispozici pouze v CP. Pokud nkter pkazy vyadujdodaten zadn njakch daj uivatelem, nebo pokud nco vypisuj v nekonensmyce, lze je ve vtin ppad opustit stisknutm klvesy . Vechny seln hodnoty se v BW-DOSu zadvaj v estnctkov (hexadecimln)soustav, bez rozliovacho znaku "$". Adresy v pamti a sla sektor mohou btnejve tymstn, zatmco pozice v souborech mohou bt a estimstn.!!! DLEIT UPOZORNN !!! Nikdy nevymujeme disketu, pokud je na n prv oteven njak soubor. Zvlnebezpen je vmna diskety, pokud se na ni zapisuje, v tomto ppad mnebezpen nsledky tak klvesa nebo vypnut potae. Nedodren ttozsady me vst ke vzniku chyb v organizaci diskety a tm i ke ztrt dat nadisket uloench, v kadm ppad pak bude pokozen prv ukldan soubor. V praxi to znamen, e pokud si nejsme jisti, radji ped vypnutm potaevyskome do DOSu. V drtiv vtin program, kter s diskem pracuj pouzejednorzov (nap. BASIC, textov a grafick editory, a mnoho jinch), totonebezpe hroz pouze bhem samotn vstupn/vstupn operace; pokud s diskemzrovna nepracujeme, meme nap. mnit diskety dle libosti. Existuj vak programy, kter s diskem pracuj neustle - takov programy jenutno vdy leglnm zpsobem opustit. Bhem prce s takovm programem mnmediskety pouze pokud o to program vslovn d. (Pkladem zde mohou bt rzndatabzov systmy, a tak pkaz "HEXEDIT".) Tato zsada se nevztahuje na ostatn pipojen disketov jednotky, pokud na nichovem nejsou tak oteveny njak soubory. DISKY A ADRESEKad disk m v BW-DOSu sv jmno a hlavn adres, kter se vdy jmenuje"MAIN". Tento adres me mimo soubor obsahovat tak dal adrese(podadrese), kter jsou v nm vloeny stejnm zpsobem, jako soubory. Kad ztchto podadres pak me samozejm obsahovat zase dal podadrese, jedinmomezenm je zde kapacita diskety.Podadrese slou nejastji k tmatickmu roztdn soubor na disket.Ulome-li nap. programy v BASICu do jednoho adrese, texty do druhho asamotn DOS do tetho, bude kad z tchto adres krtk a pehledn, takepozdji potebn soubory nalezneme mnohem snadnji, a nestane se nm, e bychomnco pehldli. Pi prci s diskem vt kapacity jsou ji podadrese praktickynepostradateln. Kad adres pojme nejve 1424 soubor nebo podadres, ale ukldat tak velkpoet soubor do jedinho adrese nen vhodn. Prce s dlouhmi adresi jetoti znateln pomalej, a navc bvaj vpisy dlouhch adres nepehledn.Mohou tak nastat problmy pi pouvn SpartaDOSu, nebo vechny jeho verzemimo ady 4.x (cartridge SpartaDOS X) jsou omezeny na prvnch 126 zpis vkadm adresi. Z pedchozho vyplv, e by poet soubor v adresi neml -alespo v obvyklch ppadech - pekraovat 100. Pokud pi zadvn jmna souboru neuvedeme, ve kterm adresi se tento soubornalz, bude se vdy hledat v tzv. pracovnm adresi. Tato funkce nm uetmnoho zdlouhavho psan na klvesnici - jednodue si zvolme pracovn adres, apak s nm ji pracujeme jako by to byla samostatn disketa - o jeho umstn naskuten disket se ji nemusme starat. Pracovn adres se nastavuje nezvisle pro kadou z pipojench disketovchjednotek. Vmna diskety v pslun jednotce, stisk klvesy , neboinicializace DOSu (vedlej inek nkterch program) nastav pracovn adresna hlavn adres diskety. K uren adrese, ve kterm se nalz hledan soubor, pouvme tzv. cestu,kter se vkld mezi identifiktor disketov jednotky ("Dn:") a nzev souboru.Cesta je v podstat seznam adres, ktermi musme projt, abychom se dostalido hledanho adrese. Pi psan cesty od sebe nzvy jednotlivch adres oddlujeme znakem ">", kterpouijeme tak k oddlen cesty od nzvu souboru. Existuj cesty dvou druh -absolutn a relativn. Absolutn cesta zan znakem ">", kter znamen, e tatocesta zan v hlavnm adresi. Relativn cesta tento znak na svm potku nema zan vdy v pracovnm adresi. Navc lze na potku relativn cesty uvstlibovoln poet znak "<", z nich kad znamen pechod do nadzenhoadrese. Nkolik pklad: ">TEXTY>DOPISY>nzev" znamen, e je hledan soubor v podadresi "DOPISY",kter je obsaen v podadresi "TEXTY", ten se pak nalz v hlavnm adresidiskety. "BASIC>nzev" pouijeme pro soubor umstn v podadresi "BASIC", kter je vpracovnm adresi. "nzev" zase pro zmnu vyhled soubor v podadresi "OBRAZKY", kter jeumstn spolu s pracovnm adresem v tme nadzenm adresi. ">nzev" znamen, e je soubor pmo v hlavnm adresi diskety. Zvltn funkci m podadres pojmenovan "DOS", umstn v hlavnm adresidiskety. Tento podadres je uren k umstn samotnho BW-DOSu, kter tmpestane peket v ostatnch adresch na disket. Jedinenost tohoto adrese spov v tom, e pokud neuvedeme dnou cestu,hledaj se vechny soubory potebn pro ten nebo spoutn program mimopracovnho adrese tak zde. Proto jsou vechny extern povely umstn v tomtoadresi pstupn bez ohledu na nastaven pracovnho adrese, bez zdlouhavhovypisovn cesty ped kadm povelem. Podle poteby meme na pracovn disketdo tohoto adrese umstit tak jin asto spoutn programy. A nyn konen pikrome k popisu jednotlivch pkaz BW-DOSu.DIR [Dn:][cesta>][nzev[.ext]](Intern povel)Tento povel vypisuje obsah urenho adrese; pokud zadme tak nzev souboru,vypisuj se pouze soubory vyhovujc zadan specifikaci. Vechny stispecifikace jsou nepovinn, take meme nap. pro vypsn vech soubor vpracovnm adresi pracovn jednotky zadat pouze "DIR". Vpis zan nzvem disku a vypsanho adrese. Kad dal dek pak popisujejeden soubor nebo podadres - uvedeno je cel jmno souboru, jeho dlka vbytech, a nakonec datum a as jeho vzniku. Podadrese maj msto dlky oznaen"". Na konci celho vpisu je pak uveden poet volnch sektor na disku.Tento vpis me vypadat napklad takto: Volume: TESTYDirectory: MAINDOS 11-06-94 16:01TEST1 BAS 1231 11-06-94 16:32 573 FREE SECTORSDIRS [Dn:][cesta>][nzev[.ext]](Intern povel)Tento povel funguje tm stejn jako pedchoz povel "DIR", jen s tm rozdlem,e poskytuje vpis ve stylu DOS 2.5. Kad dek obsahuje nzev souboru, pednm je hvzdika, pokud je soubor uzamen; za nzvem souboru ji nsleduje jenjeho piblin dlka, kter je tentokrt uvedena v sektorech. Podadrese jsouoznaeny inverznm npisem "DIR" zobrazenm msto rozen nzvu. Vpis je optzakonen dajem o potu volnch sektor na disket. Protoe jsou vechny seln daje v tomto vpisu pouze trojmstn, zobraz sevechna sla od 1000 ve jen jako 999. Pklad tohoto vpisu: * DOS DIR 000* TEST1 BAS 010573 FREE SECTORSCWD [Dn:]cesta(Intern povel)Tento povel slou k nastaven pracovnho adrese. Tm se do tohoto adresejakoby "pemstme" a nemusme ji ped nzvy soubor v nm umstnch zdlouhavpst cestu. Dn:(Intern povel)Jednoduchm napsnm specifikace disketov jednotky zmnme pracovn jednotku,na kter se provdj vechny povely, u nich nen vslovn uvedena jednotkajin. Tato funkce m podobn vznam jako pracovn adres, ovem s tm rozdlem,e funguje pouze v CP. Teoreticky lze takto zadat i nzev jinho zazen, kterovem mus splovat celou adu nronch poadavk - v praxi je to pouze handler"B:" systmu B-TAPE. CREDIR [Dn:][cesta>]nzev(Intern povel)Tmto povelem zakldme nov podadres se zadanm nzvem v ji existujcmadresi urenm cestou (nebo v pracovnm adresi, pokud cestu nezadme).Podadres nelze zaloit, pokud ji v nadzenm adresi existuje jin soubori adres se stejnm nzvem. DELDIR [Dn:][cesta>]nzev(Intern povel)Tento povel slou k vymazn nepotebnho podadrese. Takov podadres musbt przdn, jinak neme bt zruen; vechny soubory z nj tedy musme nejprvevymazat. Nikdy se nepokouejte mazat pracovn adres! AUTOCWD [Dn:]cesta(Rezidentn povel)Pi prci s nktermi programy, kter jsou chrnny proti klvese , mebt nepjemn skutenost, e nastavuje pracovn adres na hlavnadres diskety. Tento problm e rezidentn povel "AUTOCWD", kter zajist po kadm stiskuklvesy proveden funkce "CWD" s parametrem uvedenm pi instalaci"AUTOCWD". DOSDRIVE n(Rezidentn povel)Tento povel zavd automatick vyhledvn externch povel na disketovjednotce udanho sla. Pokud nen zadna dn cesta a nejedn se o zpis,budou vechny soubory vyhledvny nejprve na takto definovan jednotce, teprvepotom pak na jednotce uren specifikac souboru (nejastji pracovn jednotka)- v obou ppadech samozejm v pracovnm adresi a v adresi "DOS". Povel "DOSDRIVE" nejastji pouvme k usnadnn prce s externmi povelyuloenmi v RAMDISKu. Mme-li napklad extern povely uloeny v RAMDISKu "D8:",budou tyto povely po zadn "DOSDRIVE 8" dostupn (podobn jako intern povely)bez ohledu na momentln nastaven pracovn jednotky, ani bychom museli ukadho povelu run zadvat specifikaci "Dn:". Na pracovn jednotce se budouvyhledvat pouze ty soubory, kter v RAMDISKu nejsou. CHKDSK [Dn:](Extern povel)Tento povel vypisuje nkter daje o vloen disket. Jedn se o nzev disketynsledovan dvma internmi identifikanmi sly (tzv. sekvenn a nhodn),velikost sektor, celkovou kapacitu diskety a volnou kapacitu. Tento vpis mevypadat napklad takto: Volume: TESTDISK 21 138Bytes/sector: 128 Total bytes: 92160 Bytes free: 73344CHVOL [Dn:]nzev(extern povel)kolem tohoto pkazu je zmna nzvu diskety. PPRAVA DISKFORMAT [Dn:](Extern povel)Tento povel slou k formtovn disket a instalovn BW-DOSu. (Kad novdisketa mus bt ped prvnm pouitm zformtovna.) Po zadn vech potebnchdaj tento program zformtuje vloenou disketu. !POZOR! Formtovn vdy vymae vechny soubory uloen na disket - bez ohleduna to, zda byly uzameny. Jejich obnoven ji nen mon. Jedinou ochranou protinhodnmu vymazn dat v dsledku zmny disket pi formtovn je zalepenochrannho vezu na disket. Je teba upozornit na to, e nepovinn parametr specifikuje jednotku, na kterbudou vyhledvny soubory s DOSem, a nikoliv jednotku pro formtovn. Zadvndaj pro formtovn nelze z bezpenostnch dvod provdt z dvkovho souboru- tm je kad formtovn vzno na pm zadn z klvesnice. Prvn otzka, kter se na obrazovce objev po sputn povelu "FORMAT", se tkverze DOSu, kter chceme nainstalovat na zformtovanou disketu. Obvykle budetato nabdka obsahovat pouze jedinou verzi DOSu, avak me jich bt a 10,pokud je mme na disket uloeny. (Vyhledvaj se soubory "X*.DOS" v adresi"DOS" a v hlavnm adresi.) Instalovat meme libovolnou verzi BW-DOSu, nebotak diskov verze SpartaDOSu 2.x a novj. Pokud nechceme na zformtovanoudisketu umstit dn DOS, stiskneme klvesu . Dle volme slo disketov jednotky, kterou pro formtovn pouijeme, hustotuzznamu (1=Jednoduch, 2=Rozen, 3=Dvojit a 4=Oboustrann dvojit), azadvme nzev diskety. Dal otzka se tk pouit zvltnho formtu prozrychlen reim prce na jednotce XF-551. Pouit tohoto formtu je podmnkoupro efektivn vyuit zrychlenho penosu dat (pomoc rezidentnho povelu"XFSIO"), pi normln rychlosti penosu vak naopak zdruje. Tento formt msmysl pouvat pouze ve dvojit hustot, jinak je jeho pnos nulov.Nepouvme-li jednotku XF-551, je nutno na tuto otzku vdy odpovdt . Po zadn vech dve zmnnch daj se objev vzva ke vloen diskety.Vlome tedy disketu, kterou chceme zformtovat, pesvdme se, e je toskuten ona, a stiskneme . Pokud je ji tato disketa ve zvolen hustotzformtovna (samozejm bez chyby) a jde nm pouze o jej vyitn, memeuetit as a ulevit disketov jednotce tm, e stiskneme msto klvesy klvesu . V tomto ppad bude skuten formtovn peskoeno. V ppad chyby pi formtovn nsleduje otzka, zda m bt proveden dalpokus. Doporuuji vak radji pout jinou disketu, nebo chyby pi formtovnukazuj na to, e je pouit disketa vadn nebo pli opoteben. Po spnm zavren vlastnho formtovn nsleduje vytvoen potebnchstruktur na disku (nap. przdn hlavn adres atd.), a pokud byl na potkuzvolen njak DOS, bude zaloen podadres "DOS" a do nj nainstalovn potebnDOSov soubor. Posledn otzka nm dv monost formtovat dal disketu - v ppad kladnodpovdi se program vrac k dotazu na slo jednotky. RAMDISK n[F][(E| soubor)](Rezidentn povel)Tento rezidentn povel zakld RAMDISK s pouitm rozen pamti do 1MBkompatibiln s Atari 130XE. Znamen to, e s pomoc tohoto programu memerozenou pam pouvat jako dal disketovou jednotku, kter navc fungujevelmi rychle. Rozdly proti skuten disketov jednotce jsou nsledujc:RAMDISK nelze formtovat povelem "FORMAT", nelze z nj provdt BOOT, a jehoobsah se ztrc vypnutm potae. Parametr "n" uruje slo, pod kterm bude RAMDISK pstupn, tedy napklad"RAMDISK 8" zalo RAMDISK, kter budeme oslovovat jako "D8:". (Zde je tebaznovu upozornit na to, e BW-DOS obsluhuje pouze disketov jednotky s sly 1 a4, a dle pak .8.) RAMDISK se automaticky neformtuje, pokud ji obsahuje rozumn formt . Toumon snadno uchovat obsah RAMDISKu pi jeho novm nainstalovn, nap. poopakovn BOOTu. Parametr "F" zpsob zformtovn RAMDISKu bez ohledu na jehopedchoz obsah. Je pochopiteln, e kad program, kter njakm zpsobem zasahuje do rozenpamti, pokozuje obsah RAMDISKu. V BW-DOSu mohou bt nsledky takov kolizejet hor ne v jinch systmech, nebo v rozen pamti se nachz znanst obslunho programu RAMDISKu, jeho pokozen me mt za nsledekzablokovn systmu. S takovou situac se lze v nkterch ppadech vypodatpouitm parametru "E". Tento parametr zpsob, e pro RAMDISK nebudou pouitypamov banky sluiteln s potaem Atari 130XE. Tm se pochopiteln zmenkapacita RAMDISKu o 64KB, avak vtina koliznch situac se tm vye, nebodrtiv vtina problematickch program pouv prv jen banky sluiteln sAtari 130XE. Podmnkou pro pouit parametru "E" je samozejm rozen pamtio vce ne 64KB. Efektivnjm, ale nronjm zpsobem k een koliznch situac v rozenpamti je pouit tzv. konfiguranho souboru. Tmto zpsobem meme pipodrobn znalosti cel problematiky konkrtn urit, kter banky maj bt proRAMDISK pouity. (Pokud napklad bezpen vme, e ke kolizi dochz pouze vjedn ze tyech bank Atari 130XE, meme pomoc konfiguranho souboru i natomto potai ze zbylch t bank vytvoit RAMDISK s velikost 48 KB.) Nzevkonfiguranho souboru se uvd jako druh parametr pi instalovn RAMDISKu;tento soubor me bt 1 a 64 byt dlouh. Jednotliv byty v tomto souborupedstavuj hodnoty, kter je teba zapsat na adresu $D301, abychom zskalipslun banky v oblasti $4000-$7FFF. (viz doplnk bod 2)Pokud chceme zmnit nkter parametry ji instalovanho RAMDISKu (teba slojednotky), sta tento povel vyvolat znovu. Byl-li pi instalaci RAMDISKu pouitparametr "E" nebo konfiguran soubor, je pro zachovn obsahu rozen pamtinutn pout stejn parametr tak v tomto ppad. XLRDISK n[N](Rezidentn povel)Tento povel funguje tm shodn s dve popsanm povelem "RAMDISK". Vyuvvak pam ukrytou pod operanm systmem, take me pracovat i na potachbez rozen pamti (nap. Atari 800XL), nebo me bt pouit souasn spovelem "RAMDISK" k zskn dal jednotky pro nkter operace. Tento povelnepodporuje parametr "E" ani konfiguran soubor a kapacita takto vytvoenhoRAMDISKu je piblin 14KB. Kad vyvoln povelu "XLRDISK" vede k formtovntohoto RAMDISKu; Funkce odpovdajc pkazu "RAMDISK" se zde dosahuje zadnmparametru "N". "XLRDISK" pochopiteln nelze pout s programy, kter pouvaj skrytou pampro jin ely - jedn se napklad o Turbo-BASIC. Bez obav lze tento povelpout s programy, kter funguj i pod SpartaDOSem, nebo ten skrytou pampouv tak. Drobn poruchy obrazu v textovch reimech nejsou na zvadu - tento esteticknedostatek je zpsoben pepnnm mezi pamt ROM operanho systmu a skrytoupamt RAM, co m za nsledek pechodnou nedostupnost definice znakov sady proobrazovku. RAMBOX n[F](Rezidentn povel)Pkaz instaluje ramdisk vyuvajc pam v zsuvnm modulu RAMBOX (32 KB a 4MB - v souasn dob je v prodeji RAMBOX s pamt 256 KB). Ramdisk seautomaticky neformtuje, pokud ji obsahuje rozumn formt, co umon snadnouchovat jeho obsah pi novm nainstalovn - nap. po novm BOOTu. Parametr "F"zpsob formtovn bez ohledu na pedchoz obsah pamti. Obsluha zsuvnhomodulu viz. doplnk bod 3.KOPROVNHned na potku tto kapitoly musm upozornit na to, e dn z pkaz v CPneumouje koprovn soubor mezi rznmi disketami pi pouit jen jedindisketov jednotky - v tomto ppad je nutn pout MENU. V CP meme koprovatbu v rmci jedn diskety (nap. do jinho podadrese), nebo na jinoudisketovou jednotku. TYPE soubor(Intern povel)Tento pkaz vypisuje obsah souboru na obrazovku. COPY [Dn:][cesta>][nzev1[.ext]] [Dn:][cesta>][nzev2[.ext][/A]]COPY zazen1: zazen2:(Extern povel)Jedn se o hlavn pkaz pro koprovn soubor. Prvn zpis slou kekoprovn soubor na disku (oba parametry mus obsahovat nejmn jeden znepovinnch daj - tedy alespo "Dn:", "cesta>", nebo "nzev[.ext]"), zatmcodruh zpis se pov k penosu dat mezi rznmi perifriemi, jako napkladobrazovka, klvesnice, tiskrna atd. Samozejm lze ob varianty kombinovat,t.j. pout jeden parametr z jednoho a druh z druhho zpisu. Pokud pracujeme se soubory na disku, je mon pouitm filtru koprovat vcesoubor jedinm pkazem a ukldat je pod zmnnmi nzvy (plat zde stejnzsady, jako u "RENAME"). Pi pouit pepnae "/A" (viz. kap. "Definice") lzesoubory pomoc "COPY" tak spojovat. Pklady pouit tohoto pkazu: "COPY >DOS> D8:" zkopruje cel obsah adrese"DOS" z pracovn jednotky do pracovnho adrese jednotky 8 (obvykle je toRAMDISK). "COPY E: soubor" vytvo nov textov soubor, jeho obsah zadme zklvesnice (vstup ukonme kombinac +<3>). "COPY soubor P:" vytiskneuren textov soubor na tiskrn. BACKUP Dn: soubor [/S[posledn_sektor][/D(S|M|D|X)]][/Lmax.dlka]BACKUP soubor Dn: [/F[X]]BACKUP Dn: Dn: [/S[posledn_sektor][/D(S|M|D|X)]][/F[X]](Extern povel)Tento pkaz slou k vytven zlonch kopi celch disk. Prvn z uvedenchvariant slou k uloen cel diskety do souboru (piem probh jednoduchkomprese dat), druh varianta z takovho souboru vytvo kopii pvodn diskety,a konen tet varianta kopruje pmo z diskety na disketu. Nzvy soubor bynemly obsahovat rozen - pokud njak uvedeme, bude ignorovno. "BACKUP"dopluje vlastn rozen, kter vyjaduje poadov slo souboru. Tento povelpracuje i s jedinou disketovou jednotkou, v takovm ppad vypisuje vzvy kvmn disket. "BACKUP" kopruje obsah cel diskety formtovan pod BW-DOSem, piem prosporu asu i dlky vslednch soubor peskakuje nepouit sektory. Pokud ale zadme pepna "/S", budou zkoprovny vechny sektory na disket bezohledu na to, zda jsou pouity i nikoliv. Tmto zpsobem lze koprovatprakticky cokoliv, vetn disket formtovanch pod jinmi DOSy, nebo i BOOTovchprogram. Bezprostedn za pepna "/S" lze zadat slo poslednho sektoru,kter m bt zkoprovn. Tuto monost je teba pout pro nkter nezvykldiskov jednotky, nebo "BACKUP" rozpoznv automaticky pouze obvykl formty.Dle je v ppad poteby mono nahradit automatick test formtu diskety runmzadnm. Toho se doshne pidnm pepnae "/D", za nm nsleduje nkter znsledujcch psmen: "S"=Je02      !"#$%&'()*+,-./dnoduch hustota, "M"=Rozen hustota (tzv.Medium), "D"=Dvojit hustota, nebo "X"=Oboustrann dvojit hustota. Pouittohoto pepnae je uiten napklad pi koprovn diskety formtovan vjednostrann dvojit hustot, pracujeme-li s jednotkou XF-551, kter tentoformt automaticky nerozpozn od oboustrannho. Kombinac obou uvedenchmonost lze zkoprovat prakticky jakkoliv disk - napklad pro pevn disk10MB, kter m celkem 40960 sektor ve dvojit hustot zadme "BACKUP Dn: soubor /SA000/DD". (Pokud je ale tento disk formtovn podBW-DOSem, sta jen "BACKUP Dn: soubor".) Povel "BACKUP" pi ukldn kopie do souboru automaticky testuje kapacituvloen diskety, a pokud nesta pro uloen cel zlon kopie, rozdl data donkolika soubor. Tyto soubory se pak ulo na vce disket, jejich vloen siprogram vyd. (Na kad disket zstane nkolik mlo volnch sektor, ktertvo bezpenostn rezervu pro ppad, e bude teba pidlit nov sektory proadres.) Tmto zpsobem lze zlohovat nap. pevn disk na vt mnostvobyejnch disket. Pokud potebujeme omezit dlku takto vzniklch soubor,pouijeme pepna "/L" nsledovan dajem maximln dlky jednotlivchvstupnch soubor. (Tato monost se hod pokud nap. kvli rychlosti ukldmevstup do velkho RAMDISKu, ze kterho budeme vznikl soubory pozdji koprovatna diskety s men kapacitou.) Pi koprovn na cel disk (druh nebo tet varianta) meme pout pepna"/F", kter zpsob, e bude clov disketa ped zpisem zformtovna v hustotodpovdajc originlu. Tuto monost lze pout pouze pro obvykl formty; jindisky je nutno zformtovat pedem pomoc pslunho programu. Pidnm psmena"X" za pepna "/F" zvolme pi formtovn na jednotce XF-551 formt prorychl reim - o tom vce u povelu "FORMAT". Kad nedokonen kopie je zvltnm zpsobem oznaena, take pokus o BOOT ztakov diskety kon chybovm hlenm. DRBA DISKETNa kad disket je nutno udrovat urit podek. K tomu slou pkazy promazn starch soubor, zmny nzv, a zamykn soubor. Zamen me bt kad soubor nebo podadres, takov soubor nelze a dooptovnho odemen vymazat ani zmnit (lze ho vak pejmenovat). Tmto zpsobemse snadno pojistme proti nechtnmu vymazn dleitch soubor v dsledkupeklepu pi zadvn nkterho pkazu. Zamen podadres je chrnn pouzeproti vymazn. Je-li cel disketa urena pouze pro ten, je vhodn navc pelepit jej vezpro ochranu proti zpisu. Zskme tm jet spolehlivj ochranu, kterou jinezdolaj ani zvan chyby v programech. RENAME soubor nzev[.ext](Intern povel)Tmto pkazem mnme nzvy soubor. Prvn parametr specifikuje pslun souborpodle jeho starho nzvu (ppadn i s cestou a identifiktorem jednotky),zatmco druh parametr udv nov nzev. Pi pouit filtru meme pracovat s vce soubory najednou a mnit jen nktersti jejich nzv. Zde nejlpe poslou nkolik pklad: "RENAME OBRAZEK.OBR*.PIC" zmn pouze rozen nzvu z "OBR" na "PIC", zatmco vlastn nzevsouboru ("OBRAZEK") zstane zachovn. Pkaz "RENAME ?EST.* ????Y.*" zase prozmnu do nzv vech soubor, kter vyhovuj prvn specifikaci - jako nap."REST" nebo "TEST" - pid na ptou pozici znak "Y" - vzniknou tedy nap."RESTY" i "TESTY" - a to bez ohledu na rozen nzvu, kter zstane u kadhosouboru zachovno v pvodn podob. Pi pouvn filtru v pkazu "RENAME" je vak teba postupovat opatrn, nebose snadno me stt, e dme vce souborm stejn nzev. Tm se vechny taktopejmenovan soubory stvaj nedostupnmi, mimo prvnho. Vchodiskem z podobnsituace me bt vymazn takov "skupinky". (viz. doplnk bod 4).Pkazem "RENAME" nelze mnit nzvy podadres. ERASE soubor(Intern povel)Tento pkaz slou k mazn soubor. Pi pouit filtru meme mazat jedinmpkazem vce soubor najednou; ped takovou operac se vak radji znovuujistme o sprvnosti svho myslu, nebo vymazn vech soubor, kter vyhovujzadan specifikaci, probhne automaticky bez dalho dotazovn. Podadrese a zamen soubory jsou pro tento povel "neviditeln". Poet volnch sektor ped zpisem a po smazn souboru se me mrn liit. Jeto zpsobeno tm, e nkter informace o smazanm souboru i nadle zstvaj vadresi (skryt),viz tak UNERASE.PROTECT souborUNPROTECT soubor(Intern povely)Prvn z tto dvojice pkaz slou k zamykn soubor a podadres, zatmcodruh slou k jejich optovnmu odemykn. Pi pouit filtru meme zamykat aodemykat cel skupiny soubor jedinm pkazem. UNERASE soubor(Extern povel)Tento pkaz je posledn nadj v ppad, e jsme omylem vymazali dleitsoubor. BW-DOS toti (podobn jako i jin DOSy) soubory ve skutenosti nemae -oznauje je jen jako neplatn, aby mohly bt v budoucnu pemazny jinmisoubory. Povel "UNERASE" prohldne disketu, a v ppad, e poadovan soubor jet nebylpemazn, provede jeho obnoven. Soubor je pak k dispozici jako kdyby vbecnebyl vymazn. Za obsah takto obnovenho souboru vak nelze ruit, pokud byl na disketu mezijeho zruenm a obnovenm zapsn njak jin soubor - teba i do jinhoadrese. Povel "UNERASE" je v kadm ppad teba chpat jako nouzovzchrann prostedek, kter ns neosvobozuje od odpovdn vahy ped vymaznmjakhokoliv souboru. MOVE [Dn:][cesta>]nzev[.ext] [Dn:][cesta](Extern povel)Tento povel slou k rychlmu pesunut souboru nebo podadrese (!) do jinhoadrese na te disket. Vhodou je pedevm rychlost, pesouv se toti pouzezznam v adresi, zatmco samotn soubor zstv na svm mst. Na rozdl odkoprovn a nslednho mazn tak nepotebujeme mt na disket mnoho volnchsektor. Pesun na jinou disketu nen mon! DC PKAZYCAR(Intern povel)Pomoc tohoto povelu pechzme do programu uloenho v cartridge, nebo (asinejastji) do internho Atari BASICu, pokud je zapnut. V ppad, e byl od oputn cartridge pouit njak extern povel, datauloen v pamti (nap. program v BASICu) se ztrat. BASIC (ON|OFF)(Intern povel)Tmto povelem zapnme nebo vypnme intern Atari BASIC. Vypnut BASIC jepodmnkou pro sputn nkterch program, a tak poskytuje vce voln pamtinap. pro koprovn. Kad pouit tohoto povelu vymae z pamti eventulnprogram v BASICu, (i kdy samotn obsah pamti zstane neporuen). Pouitpovelu "BASIC" nem smysl, pokud je vloena njak cartridge, nebo pokud snadpracujeme na starch modelech Atari 400/800, kter vestavn BASIC nemly. RUN [adresa](Intern povel)Tento povel slou ke sputn strojovho programu od zadan adresy; pokudnezadme dnou adresu, bude znovu sputn posledn program naten z diskuanebo sputn tmto povelem. pln vyuit tohoto povelu bude vdy vyhrazeno spe pro pokroil uivatele aprogramtory, avak existuje nkolik funkc dostupnch pomoc tohoto povelu,kter se mohou hodit kadmu: "RUN E477" m podobn efekt, jako vypnut azapnut potae, ovem s tm rozdlem, e et hardware a neporuuje obsahRAMDISKu. "RUN E471" spout SELF TEST, (nebo menu operanho systmu Q-MEG -samozejm pokud je instalovn a zapnut). A do tetice samotn "RUN" znovuspout posledn program naten z DOSu - tmto zpsobem se lze z DOSu vrtit donkterch program (nap. Chaos Music Composer), ovem pouze pokud to pslunprogram umouje a nebyl pouit dn extern povel! VERIFY (ON|OFF)(Extern povel)Tmto povelem zapnme i vypnme zpis s verifikac. Pokud je verifikacezapnuta, je kad sektor pro kontrolu ihned po zapsn na disketu peten aporovnn. Tm lze pedejt vzniku problm v dsledku chyby pi zpisu nadisketu, ukldn dat se tm ale vrazn zpomaluje. Vzhledem k tomu, e sedisketov jednotky vyznauj velice dobrou spolehlivost, je kvli rychlostivhodnj pracovat bez verifikace, co je tak zkladn nastaven. Nutnostpouit verifikace pichz v vahu prakticky jen pi prci s nekvalitnmidisketami, kter vak zpsobuj i dal problmy, a proto nelze jejich pouvnv dnm ppad doporuit. BOOT soubor(Extern povel)Tento povel slou k dodatenmu instalovn DOSu na disketu. Pokud mme disketuzformtovanou bez DOSu, a chceme na ni DOS dodaten doplnit, jednoduezkoprujeme pslun soubor (jedn se o soubor s rozenm nzvu "DOS"), a pakprovedeme vlastn instalaci povelem "BOOT". Funkce tohoto povelu spov v uloen nkterch daj o zvolenm souboru napslun msto v tzv. BOOT-sektoru diskety. To spolu s potebnm zavdcmprogramem, kter je obsaen v prvnch tech sektorech kad diskety formtovanpod BW-DOSem nebo SpartaDOSem, zajist sputn takto zvolenho souboru pozapnut potae - tzv. BOOT. Obvykle se tmto zpsobem spout DOS, lze vak spoutt prakticky libovolnprogram, pokud spluje nkter podmnky. Mus se jednat o soubor v binrnmsegmentovanm formtu (t.j. bn spustiteln program ve strojovm kdu), ktermus mt definovanou spoutc adresu (vektor RUN), a nesm se nahrvat dooblasti $2E00-$317F, kter bhem nahrvn obsahuje zavdc program. Konecsouboru by ml bt oznaen dvma nulovmi byte, kter vak lze vynechat pokudjsou alespo dva voln byte mezi koncem souboru a koncem fyzickho sektoru (t.j.nejblim vym celm nsobkem 128). Pokud pouvme disketu formtovanou podSpartaDOSem, plat jet dal omezen: dn segment v souboru mimo prvnhonesm mt identifikan kd $FFFF, a na jednotce XF-551 nesm BOOTov souborleet na druh stran diskety. Tato omezen vyplvaj z jist nedotaenostiBOOTovho zavade, kter na sv diskety ukld SpartaDOS. Pokud vymaeme soubor, kter je instalovn povelem BOOT, me mt zapnutpotae s takovou disketou v jednotce prakticky libovoln vsledky (nejastjizablokovn potae). DVKOV SOUBORY A FUNKCE HARDCOPY-soubor(Intern povel)Zadnm pomlky nsledovan nzvem souboru spoutme tzv. dvkov soubory;pedpokld se rozen nzvu souboru "BAT", kter nen teba vypisovat.Dvkov soubor je v podstat textov soubor obsahujc seznam pkaz kvykonn. Po sputn dvkovho souboru se pkazy v nm uveden provedou jakokdybychom je zadvali z klvesnice - takto lze ovldat dokonce i jin programy,kter v rmci dvkovho souboru spustme (napklad Atari BASIC), existuj vaketn pklady program, kter lze z dvkovho souboru pouze spustit - napklad"FORMAT", "MENU", nebo vtina textovch editor. Pouit dvkovch soubor je zvl uiten zejmna pro vytven jednoduchch"program", kter et as potebn k vypisovn asto se opakujcch sekvenc.(Napklad lze vytvoit dvkov soubor, kter nainstaluje RAMDISK a zkopruje donj nkter extern povely. Tm si uetme spoustu asu, nebo pak tuto operacis pomoc dvkovho souboru vykonme zadnm jedinho pkazu.) Tak lze pomockrtkho dvkovho souboru zajistit postupn sputn nkolika asov nronchprogram, a tm se zbavit nutnosti pota po celou dobu "hldat". Dvkov soubory lze snadno zskat nap. kopi z obrazovky pkazem "COPY E:soubor", kter umon zadat obsah souboru z klvesnice. Ukonen vstupu seprovd klvesami +<3>. V ppad chybovho hlen v CP se dvkov soubor zastav, co zamez ppadnmproblmm, kter by mohlo dal vykonvn dvkovho souboru po chyb zpsobit. Zvltn funkci m dvkov soubor "STARTUP.BAT", kter mus bt uloen vadresi "DOS", nebo v hlavnm adresi. Tento dvkov soubor se automatickyprovede po nataen systmu (BOOT). Je vhodn do tohoto souboru vloit pkazypotebn pro konfiguraci systmu, jako napklad instalace RAMDISKu, vypnutvestavnho BASICu apod. Pokud tento dvkov soubor neexistuje, po nataensystmu bude sputn program v cartridge (obvykle je to vestavn BASIC),zatmco v opanm ppad bude vdy sputn pmo CP. Chceme-li napklad po nataen systmu rovnou spustit ATMAS II, kter mmeuloen v hlavnm adresi, datov soubory hodlme ukldat do adrese "ATMAS", adle poadujeme RAMDISK a ochranu ped zmnou pracovnho adrese klvesou, bude soubor "STARTUP.BAT" vypadat nap. takto: RAMDISK 8 BASIC OFF CWD >ATMAS> AUTOCWD >ATMAS> XBAT >ATMASPRINT zazen:PRINT souborPRINT(Intern povel)Tmto povelem zapnme funkci HardCopy, kter umouje koprovat na jinzazen veker vstup smrovan na obrazovku. To se obvykle pouv k tisknutrznch vpis (nap. adrese) na tiskrn, vzniklou kopii obrazovkovhovstupu lze vak uloit kamkoliv, teba do diskovho souboru. Povel "PRINT" bezparametru funkci HardCopy vypn. Existuj programy, kter obchzej operan systm a vstup na obrazovkuprovdj pmm zpisem do obrazov pamti - vstup z takovch program nelzepomoc funkce HardCopy zpracovat. Jedn se pedevm o hry a rzn graficky lpeproveden programy, pat sem tak povel "MENU". PAUSE(Extern povel)Tento povel lze pout pouze v dvkovm souboru. Jeho funkce spov v tom, epo vypsn vzvy ek na stisk klvesy , m umouje proveden vmnydiskety v jednotce. Je vak teba pamatovat na to, e je neppustn mnitdisketu, ze kter b dvkov soubor! Stiskem klvesy bhem ekn lze bh dvkovho souboru zastavit. IFELSEENDIF(Extern povely)Tyto ti povely, kter lze pout pouze v dvkovm souboru, slou k vtvendvkovch soubor podle volby uivatele. Jejich pouit v dvkovm souboruvypad nsledovn:IFotzkapkazy...ELSEpkazy...ENDIFTakov sekvence nejprve vype otzku uvedenou pod "IF" a nabdne dv varianty -Ano/Ne (ovem anglicky). Odpovme-li kladn, budou provedeny vechny pkazymezi "IF" a "ELSE", v opanm ppad se pak provedou pkazy mezi "ELSE" a"ENDIF". Pokud nejsou uvedeny dn pkazy mezi "ELSE" a "ENDIF", meme pkaz"ELSE" vypustit. Bhem ekn na odpov lze klvesou zastavit bhdvkovho souboru. Sloitj vtven dvkovch soubor lze vytvet tm zpsobem, e jednodue dopodmnnho bloku vlome povel pro sputn jinho dvkovho souboru, v nmpak meme provst dal vtven. XBAT soubor [parametry](Extern povel)Tento povel spout program, jeho nzev je udn jako parametr, tak, jako kdybypovel "XBAT" vbec nebyl pouit. Vznam tohoto povelu spov v tom, e pedvlastnm sputnm zvolenho programu ukon bh dvkovho souboru, m umonspustit z dvkovho souboru i programy, kter kvli kolizi - vevstupn/vstupnm kanlu (IOCB) .5 nebo v systmov tabulce HATABS - pmo zdvkovho souboru spustit nelze. NEWED soubor [parametry](Extern povel)Tento povel slou k instalovn nestandardnch driver zazen "E:"(obrazovka). Jeho funkce je velice podobn pedchozmu povelu "XBAT" - spoutprogram zadan jako parametr, piem provd nkter intern operace nezbytnpro sprvn zapojen novho driveru obrazovky do systmu. Veker rezidentn povely (programy), kter instaluj vlastn obsluhu obrazovky,je nutn spoutt prv tmto zpsobem. Jedn se pedevm o rzn urychlovaevstupu na obrazovku, nebo obslun programy nestandardnch zobrazovacchsystm (napklad Atari XEP 80). Programov balk BW-DOSu dn takov programyneobsahuje. Poznmka pro uivatele SpartaDOSu: Ve srovnn se SpartaDOSem nem BW-DOS pkaz"XDIV", kter ve SpartaDOSu slouil k nvratu tabulky HATABS do pvodnho stavu,a umooval tak spoutn program, kter zmny v HATABS nesnej. BW-DOSpodobn pkaz nepotebuje, protoe obdobnou funkci provd automaticky, jakmilenen aktivn dn dvkov soubor ani funkce HardCopy. Toto een mimo toho, eodpad poteba zvltnho pkazu, tak umouje spoutn problematickchprogram z dvkovch soubor pomoc pkazu "XBAT", a navc je na rozdl odSpartaDOSu mon pouvat dvkov soubory i po pouit takovho programu. Dalvhodou BW-DOSu je monost instalace novch driver obrazovky ("E:") s pouitmpkazu "NEWED". ;libovoln koment(Intern povel)Stednk na prvn pozici v dku zpsob, e bude cel dek ignorovn. Protoese vak i pesto zobraz na obrazovce, lze tmto zpsobem do dvkovch souborvkldat rzn vysvtlujc texty apod. Pokud by vadilo, e se ped kadm dkem komente vyskytne jeden przdn deka text "Dn:;", meme na kad dek hned za stednk pidat kombinaci dvoudicch znak, kter vylep estetickou strnku takovho textu. Zskme jepostupn klvesami + +. Doporuujivak pi pouvn tchto znak postupovat opatrn, nebo pro tiskrnu majtakov znaky zcela odlin vznam, co me pi kopii vstupu funkc HardCopyzpsobit nedouc zmny v tisku, ppadn i pln "zblznn" tiskrny. SYSTMOV ASKad soubor nebo podadres je v adresi oznaen datem a asem jeho vzniku. Toumouje nap. rozliit, kter z vce verz tho programu je nejnovj. Pro zajitn potebn informace o ase obsahuje BW-DOS funkci systmovchhodin. V zkladn podob tyto hodiny "nejdou", take vechny soubory obdrstejn as vzniku, dokud nevlome novj asov daj. (Takto omezen funkce jeuritm kompromisem, kter umonil zmenit dlku celho DOSu na rozumnourove.) Pokud chceme skuten "jdouc" hodiny, musme pout nkter z dle uvedenchrezidentnch povel. DATETIME(Extern povely)Povel "DATE" slou k nastavovn kalende, zatmco povel "TIME" nastavuje as.Oba povely nejprve zobraz pvodn nastaven, a potom umon zadat nov daje.Pokud jsme s vypsanou pvodn hodnotou spokojeni, stiskneme jen . CLOCK ON(Rezidentn povel)Tento povel instaluje softwarov "jdouc" hodiny, kter po vloen sprvnhoasovho daje pomoc pkaz "DATE" a "TIME" zajist oznaovn soubor aadres skutenm datem a asem jejich vzniku. Vzhledem k tomu, e je tentoprogram zaloen na peruen VBI, je mon, e nkter programy funkci tchtohodin nepzniv ovlivn. Povel "CLOCK" automaticky rozpoznv verzi potaePAL nebo NTSC, co zajiuje sprvnou funkci na obou tchto modelech. RTIME8 [/R]ARGSRTC [/R](Rezidentn povely)Oba tyto povely slou k obsluze hardwarovch hodin relnho asu v zsuvnmmodulu; li se pouitm hardwarem. RTIME8 obsluhuje stejnojmenn modul americkfirmy ICD, kter podporuje i SpartaDOS; ARGSRTC funguje s modulem ARGS RTC/Pverze 2, kter pochz z Nmecka (A.R.G.S. je regionln skupina nmeckho klubuA.B.B.U.C. e.V.). Pokud je pslun rezident nainstalovn, meme s hardwarovmi hodinaminormln zachzet pomoc pkaz DATE a TIME, a tak vechny nov zakldansoubory a podadrese dostanou sprvn asov daj z tchto hodin. Pi pouit pepnae "/R" bude nainstalovna redukovan verze, kter umoujepouze ten asovho daje. V praxi to znamen, e v tomto reimu nelze hodinynastavovat - vzhledem k tomu, e jsou oba podporovan moduly vybavenyzlohovacm akumultorem, pichz nastavovn v vahu prakticky jen pipechodu na letn as. Pouitm redukovan verze dochz k nemal spoe pamti.MENUMENU [Dn:][/S(E|N|S|D|0)][/B(Y|N)][/Q(Y|N)](Extern povel)MENU je komfortn prostedek pro "klid" na disketch, s jeho pomoc lzeprovdt rzn operace s celmi vybranmi skupinami soubor. Slou tak kekoprovn soubor mezi rznmi disketami s pouitm jedin disketov jednotky,a k penosu soubor z BW-DOSu na diskety formtovan ve stylu DOS 2.5 a naopak. Tm vechny pkazy v MENU - samozejm mimo tch pro prci s podadresi -funguj tak na disketch formtovanch pod DOSem 2.5 a dalmi s nmsluitelnmi systmy. To funguje pouze v MENU! Lze pout veker disketyvytvoen pod DOSem 2.5 nebo s nm sluiteln (jednoduch nebo rozen hustotazznamu), a nebo diskety nahran ve dvojit hustot odvozen od formtu DOSu 2.5pro jednoduchou hustotu - takov diskety vytv napklad BiboDOS. Pi penosusoubor na diskety ve stylu DOS 2.5 je teba pamatovat na to, e systmyodvozen od DOSu 2.5 uznvaj odlin zsady pro nzvy soubor. Musme se tedypesvdit, e se v nzvu souboru nevyskytuje znak "_", a e prvnm znakem nenslice - jinak soubor nelze pod vtinou systm stylu DOS 2.5 pout. Nejprve si prohldneme rozdlen obrazovky pi prci s MENU. Jej hlavn stzabr vpis adrese diskety, kter je prakticky shodn s vpisem, kterposkytuje pkaz "DIR" v CP. Pokud pracujeme s disketou ve stylu DOS 2.5, chybpochopiteln u vech soubor asov daj, a navc jsou v tomto ppad zobrazendlky soubor pouze piblin. MENU doke zpracovat nejve 255 soubor vkadm adresi. Na hornm okraji obrazovky vidme aktuln slo disketovjednotky a cestu. Na levm okraji zobrazenho adrese se nachz kurzor, kterm meme pohybovatpomoc klves se ipkami nahoru a dol. Pokud adres pokrauje mimo obrazovku,je to znzornno malou ipikou na hornm i dolnm okraji zobrazen sti.Pomoc mezernku meme oznaovat jednotliv soubory, kter se pak zobrazinverzn a po pozdjm zvolen pkazu bude tento proveden se vemi taktooznaenmi soubory. Pokud dn soubor neozname, provede se pkaz sesouborem, u kterho prv stoj kurzor. Na dolnm okraji obrazovky se nachz pkazov menu s dalm kurzorem. Pomocklves se ipkami vlevo a vpravo vybereme potebn pkaz, kter pak provedemestisknutm klvesy . Zvolen pkazu lze vrazn urychlit tm, estiskem pslun klvesy pesuneme kurzor pmo na potebn msto - tytoklvesy jsou uvedeny u popisu jednotlivch pkaz. Mezi adresem a pkazovm menu zbv jeden przdn dek, kter slou prokomunikaci s uivatelem. Prv zde MENU vypisuje rzn vzvy, nebo pijmzadn od uivatele. Pokud zde vybrme z njak nabdky, pouvme bu klvesse ipkami a volbu potvrzujeme klvesou , anebo prost stisknemepoten psmeno pslun nabzen varianty. Pi zadvn rznch nzvsoubor apod. lze vkldan text opravovat pomoc klves ,+, +, +, + a+. Funkce jednotlivch pkaz je nsledujc: New Disk - Tento pkaz je teba pout po vmn diskety, anebo pipechodu na jinou disketovou jednotku. Zobraz se pracovn adres zvolenjednotky. Funkce "New disk" automaticky ukld pedchoz nastaven pracovnho adrese,kter se pak pi koprovn na pslunou jednotku pouije jako zkladnnastaven clov cesty. Pokud se tedy ped koprovnm nejdve podvme doclovho adrese, sta ji pi samotnm koprovn clovou cestu jen potvrditklvesou - to funguje i pi koprovn s vmnou disket v jednjednotce. Disk info - Pouitm tohoto pkazu zskme nkter informace o vloendisket - tyto informace se zobraz obdobn jako pi pouit povelu "CHKDSK" vCP. Sub DIR - Tato funkce slou k pechodu do podadrese, kter se tm stvpracovnm adresem. Kurzor mus bt nejprve umstn u nzvu pslunhopodadrese. Up DIR - Pomoc tohoto pkazu se vracme do nadzenho adrese. Kurzorzstane u nzvu adrese, kter jsme takto opustili. Make DIR - Tento povel slou k zakldn novch podadres. Del DIR - Tmto pkazem maeme nepotebn podadrese. Aby bylo montakov podadres vymazat, mus bt przdn. Copy - Pomoc tto funkce koprujeme soubory. Po zadn sla clovdisketov jednotky a cesty budou vechny oznaen soubory zkoprovny. Pokudzadme slo jednotky shodn se zdrojovou jednotkou, nsleduje dotaz, zda sejedn o tut disketu. V ppad zporn odpovdi program bhem koprovnvydv vzvy k vmn disket, v opanm ppad je pak nutno koprovat do jinhoadrese. Maximln dlka clov cesty je 231 znak. MENU se podle okolnostsna clovou cestu pedvdat - pokud jsme s clovou jednotkou nedvnopracovali, ped poslednm "NEWDISK", sta jen potvrdit nabzenou cestu. Erase - Pomoc tohoto pkazu maeme soubory. Zamen soubory smazat nelze. Rename - Tmto povelem meme mnit nzvy soubor. Pokud ozname vcesoubor a v novm nzvu pouijeme filtr, meme mnit nzvy cel skupiny soubornajednou - o tom je podrobnji pojednno u pkazu "RENAME" v CP. Protect

Unprotect - Tyto funkce slou k zamykn a odemykn soubor. Zamensoubory nemohou bt vymazny ani pozmnny. View text - Pomoc tohoto pkazu meme nahldnout do textovho souboru, ujeho nzvu je umstn kurzor. Hod se to zejmna ke ten krtkch textovchsoubor, kter obvykle obsahuj strun popis nkterch program. Po vypsncelho souboru se do MENU vrtme stiskem libovoln klvesy. Make text - Tato funkce umouje vytvet krtk textov soubory. Po zadncelho textu je teba stisknout kombinaci +<3>, kter vstup ukon. Ainit - Tento pkaz slou k formtovn disket ve formtech sluitelnch sDOSem 2.5. !POZOR! Formtovn vymae vechny soubory na disket, bez ohledu na to, zdajsou zameny, i nikoliv! Jedinou spolehlivou ochranu proti nhodnmuzformtovn diskety poskytne zalepen jejho ochrannho vezu. Exit - Tmto pkazem opoutme MENU a vracme se tak zpt do CP. Setup - (Tuto funkci lze ovldat tak parametry pi zaveden MENU.) Funkceumouje nastaven tech parametr: - Sorting (tdn) - Volba vpisu adrese setdnho podle rozen nzvu,nzvu, dlky, asu, ppadn vpisu nesetdnho.(Z CP parametr "/S(E|N|S|D|0)"). Standardn nastaven je tdn podle rozennzvu. (Nesetdn zobrazen je pi delch adresch rychlej, a pro nktervpisy s poznmkami i vhodnj.) - Bell (zvonek) - Zapnn a vypnn zvukovho signlu, kter upozorujeobsluhu na dleit zprvy. (Z CP parametr "/B(Y|N)") - Question for overwrite (dotaz na pepsn ji existujcho souboru). Zapnna vypnn bezpenostnho dotazu pi koprovn. (Z CP parametr "/Q(Y|N)")Pokud se pi koprovn njakho souboru stane, e clov adres ji obsahujesoubor stejnho nzvu, nabdne MENU ti monosti - soubor pepsat, peskoit,anebo zruit cel koprovn. Pokud by tento bezpenostn dotaz zdroval (nap.pi koprovn sady novch soubor "pes" star verze), meme prv funkc"Setup" dotazovn zruit (star soubory se pak budou automaticky pepisovat). Select Deselect - Tyto povely usnaduj oznaovn vtch skupin soubor -prvn z nich soubory oznauje, druh je vrac do pvodnho neoznaenho stavu. Vobou ppadech zadvme filtr; pokud chceme oznait vechny soubory, stisknemejen , nebo nm ji program nabz "*.*". Postupnm pouitm obou tchto povel a nslednou run pravou takto vybranskupiny lze velmi rychle navolit prakticky libovolnou skupinu soubor i ve velmidlouhch adresch. RZN PKAZYXFSIO n[n][n][n](Rezidentn povel)Tento rezidentn povel zvyuje dvojnsobn rychlost penosu dat pi pouitjednotky XF-551. Jako parametry "n" lze uvst sla 1 a 4 disketovch jednotek,kter jsou typu XF-551. Rychl reim uspo mnohem vce asu, pokud je pouit disketa zformtovna vezvltnm formtu pro tento reim prce - o tom je pojednno podrobnji u povelu"FORMAT". Bhem penosu dat v rychlm reimu nen snmna klvesnice, co je nezbytn kzajitn spolehlivho penosu. KEYBUFF ON(Rezidentn povel)Tento povel zakld vyrovnvac pam (BUFFER) pro vstup z klvesnice, kterpojme 32 znak. Znamen to, e meme a 32 znak napsat "dopedu", kdy jepota zaneprzdnn, a tyto znaky se pak zpracuj jakmile je bude potaschopen pijmout. Pokud se pokusme zadat vce znak, budou pebyten znakyztraceny a ozve se varovn zvuk. Buffer meme kdykoliv vymazat stisknutmkombinace klves ++; proveden tto funkce budepotvrzeno zvukovm signlem. Tato funkce se me hodit, pokud si uvdomme, ejsme zadali chybn daje, dve ne pota takov zadn zpracuje. ARGSPRN [/(N|C|L|CL)](Rezidentni povel)Tento program smruje veker vstup na tiskrnu pes paraleln port modulu ARGSRTC/P verze 2. Ppadn parametr specifikuje pevod znaku EOL, jm Atari XL/XEoznauje konec dku: "/N" konverzi znaku EOL vypn (to se me hodit nap. pigrafickm tisku z nkterch program); "/C" posl znak CR (odpovd to vtindostupnch tiskrnovch interface, je ovem nutn v tiskrn zapnout funkci"Auto feed"); "/L" je zkladn nastaven, kter odpovd znaku LF (vtinatiskren si s tm porad, a to i bez nastavovn funkce "Auto feed"); a konen"/CL" pevd znak EOL na dvojici znak CR, LF (to je skuten korektn eenodpovdajc vstupu ze stroj kategorie PC, vyaduje ovem vce pamti prorezident a omezuje monost tisku grafiky). PRO PROGRAMTORYPkazy uveden v tto kapitole slou pedevm pro prci s programy vestrojovm kdu. Monost provdn takovch funkc pmo z DOSu usnaduje prciprogramtorm, zatmco ostatn uivatel se vbec nemus trpit tm, e nconepochopili. Tuto kapitolu mohou klidn peskoit. Nkter z externch povel uvedench v tto kapitole jsou oznaeny slovy "lowmemory". Znamen to, e tyto extern povely pouvaj vhradn pam v rozsahu$480-$6FF; nult strnka ani hlavn pam mezi MEMLO a MEMHI nen jejichpouitm naruena. To umouje tyto povely bez problm pouvat pro prci sestrojovmi programy umstnmi v hlavn pamti. LOAD soubor(Intern povel)Tento povel slou k naten programu bez jeho sputn. Jakkoliv vektory INITnebo RUN budou ignorovny. SAVE soubor zatek konec [/A](Extern povel, low memory)Pomoc tohoto pkazu ukldme pam mezi adresami "zatek" a "konec" na disk vpodob binrnho segmentovanho souboru. Pi pouit parametru "/A" budepipojen nov segment k ji existujcmu souboru. Rozdl mezi pouitm parametru "/A" jako sousti specifikace souboru nebo jakosamostatnho parametru spov v tom, e samostatn pouit "/A" nepid dosouboru nov identifikan kd $FFFF. BLOAD soubor adresa [dlka](Extern povel, low memory)Tmto pkazem meme zavdt do pamti od udan adresy datov soubory, kternemaj strukturu binrnho segmentovanho souboru. Me se jednat nap. o textynebo obrzky, kter je teba samostatn zavst do pamti pi zkouen njakhoprogramu. Pokud nezadme dlku, bude zaveden cel soubor, jinak se nate jenpoadovan st souboru.OFFLOAD soubor [posun] [/(Q|L)](Extern povel, sten low memory)Tento pkaz zobrazuje strukturu binrnho segmentovanho souboru. Pro kadsegment vypisuje poten a koncovou adresu, a dle pak pozici vlastnhodatovho bloku v souboru. Pokud pouijeme pepna "/L", bude soubor skuten zaveden do pamti. Pipouit "/Q" lze zavdt jen nkter vybran segmenty - program se v tomtoreimu po nalezen kadho dalho segmentu dotazuje, zda m bt tento segmentzaveden. Pokud zadme njakou hodnotu "posun", budou veker segmenty zavedenyna adresy odpovdajc soutu pvodn adresy a zadanho posunu. Pi skutenmzavdn dat do pamti je pro kad segment vypisovna tak skuten adresanahrvn. Tento pkaz vyhovuje oznaen "low memory" pouze bhem vlastn prce; tsn pojeho sputn je pechodn pouita tak pam od $6000. MEM [/M](Extern povel)Tento povel zobrazuje hodnoty MEMLO a MEMHI, neboli adresy potku a konce volnpamti pro uivatelsk programy. S parametrem "/M" se vype kompletn mapa rozdlen pamti. Vzhledem kestruktue operanho systmu osmibitovch Atari je zde ale vtina adres dnavitmi zvyklostmi nebo koncepc hardware, a jsou proto pokad stejn. DUMP soubor [pozice [dlka]] [/A](Extern povel)Pouitm tohoto povelu zskme vpis specifik123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghijklmnopqrstuvwxyz{|}~ovanho souboru v hexadecimlnsoustav, kter je jet doplnn o vpis v kdu ATASCII. Pokud chceme tentolisting tisknout na tiskrn, je teba pout parametr "/A", kter zajistpevod vech netisknutelnch znak (kdy ni ne 32 nebo vy ne 127) naznaky tisknuteln. Jako dal parametry lze zadat pozici v souboru, od kter m vpis zat, adlku sti souboru, kter m bt vypsna. Stiskem klvesy lze vpis pedasn ukonit. MDUMP adresa [dlka] [/A](Extern povel, low memory)O tomto povelu plat tm ve, co bylo napsno u "DUMP", pouze s tm rozdlem,e tento povel vypisuje obsah pamti. DISASS soubor [pozice](Extern povel)Tento povel vypisuje specifikovan soubor obsahujc program ve strojovm kdujako listing v assembleru. Jako druh parametr je mono udat pozici v souboru,od kter m vpis zat. Pedasn ukonen vpisu je mon stiskem klvesy. Chceme-li vypisovat program pmo z pamti, musme ho nejprve uloit do njakhosouboru. K tomuto elu se vborn hod RAMDISK. Napklad vypsn programu zpamti mezi $8000 a $9000 s pouitm RAMDISKu instalovanho jako jednotka .8me vypadat teba takto:SAVE D8:TEMP.DAT 8000 9000DISASS D8:TEMP.DAT 6HEXEDIT soubor [pozice](Extern povel)Tento povel umouje editovat obsah soubor. Zobraz se vdy pozice v souboru apvodn hodnota na tto pozici uloen, a je mono bu zadat hodnotu novou, nebojen stisknout a tm ponechat pvodn daj beze zmny. Klvesou tento povel opustme. !POZOR! Jedinou sprvnou monost, jak opustit tento povel, je klvesa .Protoe je editovan soubor po celou dobu prce s povelem "HEXEDIT" oteven vreimu aktualizace, me stisk klvesy nebo vypnut potae zpsobitpokozen obsahu editovanho souboru. Jako druh parametr lze zadat pozici v souboru, od kter m editace zat. Tatopozice nen omezena dosavadn dlkou souboru - pokud nastavme pozici za koncemsouboru, nebude zobrazena dn pvodn hodnota; jakmile zadme njakou novouhodnotu, dlka souboru se uprav, piem prostor mezi pvodnm koncem souboru anovmi daty se vypln nulami. Pokud je vzdlenost mezi pvodnm koncem souboru a novmi daty velk, vzniknezde oblast tzv. nealokovanch sektor. Znamen to, e takto "peskoen" fyzicksektory neobsahuj dn data, a proto jet ani nemaj pidleno konkrtnumstn na disku. Konkrtn sektory se takovm stem souboru pidluj a vokamiku prvnho pstupu do takovho msta; to lze ale provst pouze v reimuaktualizace nebo zpisu - pokus o pstup do takov oblasti v reimu ten konchybovm hlenm 166. Proto tak nelze soubory obsahujc nealokovan sektorybnm zpsobem koprovat. Rozhodneme-li se z jakhokoliv dvodu pro ukldn dat do souboru "napeskku", tedy s pechodnou existenc nealokovanch sektor, je teba mt napamti, e nm v tomto ppad hroz peplnn diskety nejen pi zvtovndlky souboru, ale tak pi doplovn nealokovanch st souboru. Vytvome-linapklad tmto zpsobem soubor s dlkou 7MB, sta nm k tomu disketovjednotka 1050 s disketou formtovanou v rozen hustot. Takov soubor alenelze skuten naplnit daty - brzy narazme na chybu 162 pesto, e ji dlkusouboru dle nemnme. MEMEDIT adresa(Extern povel, low memory)Tmto povelem lze editovat obsah pamti - ovldn je obdobn jako u "HEXEDIT".Pi pouvn tohoto povelu je teba postupovat velmi opatrn, nebo neuvenzmny v pamti mohou zpsobit zablokovn potae, nebo i nesprvnou funkcisystmu (kter je ve svm dsledku jet nebezpenj - me toti mt zansledek nepozorovan pokozen soubor uloench na disket). CUT soubor1 soubor2 pozice [dlka](Extern povel)Tento povel ukld st souboru "soubor1" urenou parametry "pozice" a "dlka"jako "soubor2". Pokud dlku nezadme, bude penesena st souboru od zadanpozice do konce. Tento povel nachz uplatnn pedevm pi "rozebrn" binrnchsegmentovanch soubor na jednotliv segmenty, nebo pi "vyezvn" obrzkapod. z programovch soubor. Napklad pkazem "CUT soubor1 soubor2 6" zskmeze souboru vytvoenho povelem "SAVE" ist datov soubor bez hlaviky. POMOCN PROGRAMYNa disket s BW-DOSem jsou umstny dva uiten pomocn programy, kter nejsoupmo soust BW-DOSu. Jedn se o "Directory master", a "Micro SpartaDOS" verze2.3, kter je doplnn o inicializan program "MSINI". DIRMAST [Dn:][cesta] [/Q](Extern povel)Tento program umouje provdn nkterch uitench prav v adresch. Jednse zejmna o zmnu poad soubor a o monost vkldn koment, kter vraznzlepuj pehlednost obsahu diskety. Program pracuje s adresem zadanm jakoparametr. Pokud pouijeme pepna "/Q", umon vmnu diskety. Na obrazovce se objev zvolen adres tak, jak je uloen na disket, t.j.vetn nkterch zruench soubor. Ped nzvem kadho souboru je zobrazenznak, kter informuje o druhu poloky: Mezera a hvzdika znamenaj odemen azamen soubor, znak ">" oznauje podadres, uvozovky prozrazuj dekkomente, znak "=" znamen voln msto po smazanm souboru a konen otaznk sezobraz, pokud je stavov byte uloen v adresi nesrozumiteln - napkladcartridge SpartaDOS X m mnoho dalch druh soubor jako teba skryt neboarchivn. V zobrazenm adresi se pohybujeme pomoc kurzoru. Pokud chceme zmnit poadsoubor, jednodue nkter soubor "vythneme" do lev sti obrazovky, a popesunut ho opt "zasuneme" na jin msto adrese. Dal funkce se vyvolvaj pomoc nkterch klves: - zmna asu zaloen souboru; - zmna data; - vytvoen dku s komentem; - vymazn dku s komentem, nebo poloky po zruenm souboru; - oputn programu bez ukldn provedench zmn na disketu; - oputn programu s uloenm zmn. dky s komentem se do adrese vkldaj jako soubory s nulovou dlkou,jejich nzev vlastn v adresi tvo dek komente. Nejedn se vak oskuten soubory, a proto je mono s takovmi polokami pracovat (vetn jejichmazn) pouze pomoc programu "Directory master". Poznmka: I pes nesporn pnos koment pro pehlednost obsahu diskety mohujejich pouvn doporuit pouze pro rzn archivn a distribun diskety.Ptomnost koment toti me zmst programy jako "COPY", co pak vede k chyb165. Krom toho nedoporuuji pouvat v komentch dic, grafick a inverznznaky. dic znaky zpsobuj nevhodn efekty pi vpisu adrese, vechnyzmnn skupiny jsou pak zdrojem komplikac pi vpisu takovho adrese natiskrn. MSDOS(Extern povel, nebo BOOT)Soubor "MSDOS.COM" obsahuje Micro-SpartaDOS verze 2.3. Tento prostedek slouke spoutn program s extrmn vysokmi nroky na volnou pam, zejmna her.Jeho kolem je pouze sputn takovho programu z diskety formtovan podBW-DOSem, dn dal sluby ji takto sputnmu programu neposkytuje. Pracujepouze s disketovou jednotkou slo 1. Micro-SpartaDOS me bt pouvn dvma zpsoby. Meme ho spoutt z CP jakoextern povel kdykoliv chceme nahrt nap. njakou hru; nvrat do BW-DOSu jeovem mon pouze jeho novm natenm z disku (obvykle stiskem klvesy ).Druhou monost je pak pout Micro-SpartaDOS jako samostatn DOS. V tom ppadnakoprujeme soubor "MSDOS.COM" na disketu s hrami a pomoc povelu "BOOT" hoinstalujeme - takto vytvoenou disketu lze pmo BOOTovat, a nemus obsahovatBW-DOS. (Pokud na takov disket BW-DOS mme, bude instalovnm Micro-SpartaDOSuodpojen; Lze ho vak z Micro-SpartaDOSu dodaten spustit. V takovm ppadvak mus existovat soubor "STARTUP.BAT", kter mus bt zakonen pkazem "RUNE474" - jinak bude funkce takto sputnho BW-DOSu naruena.)Po svm sputn nm Micro-SpartaDOS nabdne soubory nalezen v hlavnm adresidiskety. Pokud jsme pouili program "MSINI", objev se jednotliv soubory podnzvy definovanmi tmto programem, jinak se objev pouze zamen soubory - podnzvy pevzatmi z adrese diskety. V obou ppadech lze klvesou pejtke kompletnmu vpisu adrese. Pokud se cel seznam na obrazovku nevejde,listujeme v nm pomoc mezernku. Kad soubor je na obrazovce oznaen psmenem - stisknutm pslun klvesy hovybereme a spustme. Jedn-li se o podadres, objev se nov nabdka; klvesou"<" se pak meme vrtit zpt do nadzenho adrese, zatmco klvesa ">" nmumouje pejt pmo do hlavnho adrese diskety. Klvesu ">" tak pouijemepo vmn diskety. Jedinm omezenm pro poet soubor v adresch je velikost voln pamti -obvykle lze pi pouit programu "MSINI" obslouit nejve asi 500 soubor vkadm adresi; bez "MSINI" se do pamti pravdpodobn vejde vech v BW-DOSumonch 1424 soubor. Jakmile je program zvolen, zane nahrvn. Ped tm Micro-SpartaDOS vyistcelou pam, vypne vestavn BASIC a uprav funkci klvesy tak, aby vdyprovdla nov BOOT - i kdy se proti tomu program chrn. Tm se prodluujeivotnost potae, nebo nen nutn tak ast vypnn. Je ovem pochopiteln,e existuje urit mnostv program, kter i tto funkci odolaj. Micro-SpartaDOS automaticky pouv rychlou komunikaci s disketovmi jednotkamiXF-551 a Speedy 1050. Tm se vak zvyuje hodnota MEMLO, co me mt zansledek problmy pi spoutn nkterch program. V takovm ppad je tebapi vybrn podobnho programu v Micro-SpartaDOSu pidat k pslun klvesejet - tm se rychl komunikace zake, a MEMLO se tm sn nazkladn hodnotu $A00. Podrenm klvesy pi spoutn Micro-SpartaDOSulze rychlou komunikaci zakzat ji od samho zatku. MSINI(Extern povel)Pomoc tohoto programu vytvme soubor "MSDOS.DAT", kter slou ke zvenkomfortu pi vbru program v Micro-SpartaDOSu. Takov soubor lze vytvoit vkadm adresi; jeho ptomnost zpsob, e Micro-SpartaDOS zobraz ve svnabdce pln nzvy jednotlivch program - ty jsou uloeny prv v tomtosouboru. Po sputn "MSINI" je teba zadat cestu, kter uruje, se kterm adresembudeme pracovat; ped vloenm cesty meme podle poteby vymnit disketu. Tentoprogram pracuje - stejn jako samotn Micro-SpartaDOS - pouze s disketovoujednotkou slo 1. Pro kad soubor nebo podadres meme zadat nzev dlouh a 35 znak, projejich vbr neexistuje tm dn omezen. Pomoc klvesy memepeskoit soubory, kter se v nabdce nemaj objevit. Soubory s nzvem "MSDOS"tento program peskakuje automaticky. DAL DOPORUEN PROGRAMYZ rznch zdroj lze zskat velk mnostv uitench program, z nich vtinapracuje pod BW-DOSem bez problm. Na tomto mst bych rd upozornil na nkolikprogram, kter povauji za velmi uiten, a jejich funkci pod BW-DOSem jsemvyzkouel. SuperArc verze 2.4 (Autor: Robert Puff)SuperUnArc verze 2.4Tyto voln koprovateln programy umouj archivovat vce soubor do jedinhoarchivnho souboru, jeho dlka je vrazn krat v porovnn s pvodnmisoubory. Tento zpsob archivace et msto na disketch a je vhodn zejmna kodkldn soubor, kter bn nepouvme, ale nechceme je vymazat. Taktoarchivovan soubory mus bt ped pouitm opt rozbaleny do pvodnho tvaru,co zajiuje program "SuperUnArc". Super Packer verze 1.0 (Autor: Ji Bernek)Tento voln koprovateln program umouje komprimovat programov souboryspustiteln pod DOSem; hod se zejmna ke zkracovn her a demonstranchprogram. Vstupem z tohoto programu je opt spustiteln soubor, jeho dlka jevak men ne dlka pvodnho souboru. Rozbalovn dat probh bhem zavdntakto komprimovanho souboru do pamti. CleanUp verze 1.4 (firma FTe)Tento program je soust programovho balku SpartaDOSu 3.2f, kter je vydnjako tzv. ShareWare (me bt koprovn, avak pi soustavnm pouvn jevyadovn urit registran poplatek). kolem tohoto programu je nprava celady rznch chyb, kter by mohly nastat na disketch formtovanch podSpartaDOSem nebo pod BW-DOSem. Program "CleanUp" bohuel obsahuje jednu zvanou chybu, kter me mt pineopatrnm pouvn za nsledek zablokovn potae. Abychom takov situacipedeli, je teba ihned po skonen prce s tmto programem stisknout klvesu. (To plat i v ppad, e pracujeme pod SpartaDOSem.) Program "Directory Master" me zpsobit chybn nzvy soubor (dky skomentem) nebo chybnou dlku adrese - ob tyto chyby jsou jen formln anemohou zpsobit dn problmy. Tak formt RAMDISK nemus pesn odpovdatpedstavm programu "CleanUp".FUNKCE BW-DOSu V BASICUTato kapitola vysvtluje vyuit jednotlivch funkc BW-DOSu z programnapsanch v jazyce BASIC. V jinch programovacch jazycch se pslun pkazyvtinou li jen mlo. Mn pokroil uivatel mohou tuto kapitolu s klidnm svdomm peskoit. OPEN #iocb,aux1,aux2,"Dn:[cesta>]nzev[.ext]"Tmto pkazem otevrme zvolen vstupn/vstupn kanl (IOCB) pro pstup ksouboru na disku. Pokud nen uvedeno jinak, mla by bt hodnota "aux2" rovnanule; mon hodnoty "aux1" jsou pak nsledujc: 4 - ten - v tomto reimu lze data ze souboru pouze st. Lze tak zpracovat izamen soubory. Pokud nen zadna dn cesta a soubor nen v pracovnmadresi, bude se v tomto reimu vyhledvat tak v adresi "DOS". (Ppadn ina disketov jednotce definovan pkazem "DOSDRIVE".) 6 - ten adrese - pouitm tohoto reimu zskme pln vpis adresediskety, jeho formt je uren hodnotou "aux2". Pokud je tato hodnota vt ne127, dostaneme vpis odpovdajc pkazu "DIR", zatmco v opanm ppadobdrme krtk vpis jako pi pouit "DIRS". Souasn lze otevt pouze jedenvpis v tomto reimu. 8 - Zpis - data lze pouze zapisovat. Bude vytvoen nov soubor; pokud jisoubor zadanho jmna existuje, bude pemazn. Pokud za nzev souboru doplnmepepna "/A", bude funkce odpovdat reimu 9. 9 - Append - tmto reimem pidvme nov data na konec ji existujchosouboru. Pokud specifikovan soubor neexistuje, bude nejprve zaloen.12 - Aktualizace - v tomto reimu lze data st i zapisovat. Pokud pi otevrn souboru zvtme hodnotu "aux1" o 16, zskme tak pmpstup k adresi udanmu cestou, zatmco zadan nzev souboru bude ignorovn.Pidme-li msto toho 32, zskme pm pstup k podadresi urenmu zadanmnzvem. Tyto reimy pochopiteln nelze pout s mdem 6 (ten vpisu adrese).Pi pmm pstupu lze s obsahem adres nakldat stejn, jako kdyby to bylyobyejn soubory, je vak teba respektovat intern formt ve kterm jsouadrese uloeny - o tom vce u formtu disket. Ve vech tchto reimech mimomdu 9 (Append) se po oteven adrese nastav pozice v tomto "souboru" na 23,t.j. na druhou poloku. Chceme-li pracovat s prvn polokou, je teba poutfunkci POINT. Pokud otvrme pro pm pstup v reimech 8+32, 9+32, nebo 12+32 podadres,kter neexistuje, bude tento podadres nejprve zaloen. !POZOR! Pi pouvn pmho pstupu k adresm je nutno postupovat velmiopatrn, nebo zpsobme-li v internm zznamu adrese chybu, ztratme tmpstup ke vem souborm a podadresm v nm uloenm. GET #iocb,promnnPUT #iocb,promnnINPUT #iocb,promnnPRINT #iocb;promnnTyto pkazy provdj vlastn ten nebo zpis dat do souboru. Mnohem rychlejivak funguje blokov vstup/vstup, kter je dostupn ve strojovm kdu inkterch jinch programovacch jazycch. Napklad v Turbo-BASICu se jedn opkazy "BGET" a "BPUT". CLOSE #iocbTmto pkazem pslun vstupn/vstupn kanl po pouit zavrme. To nelzeopomjet, nebo teprve zavenm kanlu se dokon zpis souboru na disketu. POINTX=POS:Y=0:POINT #iocb,X,YneboY=16*iocb:X=INT(POS/65536):POKE 846+Y,X:POS=POS-65536*XX=INT(POS/256):POKE 845+Y,X:POKE 844+Y,POS-256*XXIO 37,#iocb,PEEK(842+Y),PEEK(843+Y),"Dn:"Tmto zpsobem meme nastavit pozici v otevenm souboru . Tato pozice jejednodue vzdlenost od potku souboru v bytech, kter je na rozdl od systmzaloench na DOSu 2.5 zcela nezvisl na konkrtnm formtu diskety. Prvn zuvedench metod funguje pouze pro pozice men ne 32768, zatmco druh zvldnejakoukoliv pozici a do maximlnch 8MB. V reimech 8, 9 a 12 me bt pozicenastavena i za dosavadn konec souboru - o tom vce u pkazu "HEXEDIT". NOTENOTE #iocb,X,Y:POS=X+65536*YneboY=16*iocb:XIO 38,#iocb,PEEK(842+Y),PEEK(843+Y),"Dn:"pozice=PEEK(844+Y)+256*PEEK(845+Y)+65536*PEEK(846+Y)Takto zjistme aktuln pozici v otevenm souboru. ZJITN DLKY SOUBORUY=16*iocb:XIO 39,#iocb,PEEK(842+Y),PEEK(843+Y),"Dn:"DELKA=PEEK(844+Y)+256*PEEK(845+Y)+65536*PEEK(846+Y)Tmto zpsobem zjistme pesnou dlku prv otevenho souboru v bytech. XIO 32,#iocb,0,0,"Dn:[cesta>]nzev[.ext] nzev[.ext]"Tento pkaz m stejnou funkci, jako povel "RENAME" v CP. Mezeru mezi starm anovm nzvem souboru meme nahradit libovolnm znakem, kter nen v nzvechsoubor povolen - tedy napklad rkou, kter je obvykl u jinch DOS. PouitIOCB mus bt nejprve uzaven. Dal pkazy jsou uvedeny v nsledujcm pehledu. Vechny vyaduj, aby bylpouit IOCB nejprve uzaven, a provdj funkce shodn s uvedenmi pkazy vCP. XIO 33,#iocb,0,0,"Dn:[cesta>]nzev[.ext]" = ERASEXIO 35,#iocb,0,0,"Dn:[cesta>]nzev[.ext]" = PROTECTXIO 36,#iocb,0,0,"Dn:[cesta>]nzev[.ext]" = UNPROTECTXIO 40,#iocb,4,0,"Dn:[cesta>]nzev[.ext]" = sputn programuXIO 40,#iocb,4,128,"Dn:[cesta>]nzev[.ext]" = LOADXIO 42,#iocb,0,0,"Dn:[cesta>]nzev" = CREDIRXIO 43,#iocb,0,0,"Dn:[cesta>]nzev" = DELDIRXIO 44,#iocb,0,0,"Dn:cesta" = CWDCHKDSKTato funkce neme bt (snadno) vyvolna z BASICu (viz. doplnk bod 5).Nastaven parametr pro CIO je nsledujc: ICCMD = 47ICBAL/H = adresa etzce "Dn:"ICBLL/H = adresa vstupnho bufferuVstupn buffer po proveden tto funkce (samozejm pes uzaven IOCB)obsahuje informace odpovdajc piblin povelu "CHKDSK". Jedn se vdy o 17byte: 0: Verze formtu diskety 1: Velikost sektor, nula zde znamen 256 2,3: Poet vech sektor na disket 4,5: Poet volnch sektor 6-13: Nzev diskety14: Sekvenn slo15: Nhodn slo16: Vdy nula - kvli sluitelnosti se SpartaDOSemBWDFUNCT.BAS(Program v Atari-Basicu)Tento BASICov program slou jako ukzka vyuit nkterch zvltnch funkcBW-DOSu pi programovn v BASICu. Najdeme zde BASICov podprogramy prospoutn a zastavovn dvkovch soubor a funkce HardCopy, pro ten anastavovn systmovch hodin, a pro penos asovho daje pi koprovnsouboru. Vtina podprogram funguje tak pod SpartaDOSem. TECHNICK INFORMACEObsahem tto kapitoly je podrobnj popis nkterch vlastnost BW-DOSu, kterje potebn pro psan program spolupracujcch s BW-DOSem ve strojovm kdu.Tato kapitola je urena pedevm pro pokroilej programtory. Binrn segmentovan soubory Jedn se o obvykl zpsob ukldn program ve strojovm kdu, kter je shodnve vech DOSech na osmibitovm Atari. Binrn segmentovan soubor se skld zlibovolnho potu segment (nejmn vak z jednoho), z nich kad se dle dlna hlaviku, kter definuje jeho dlku a umstn v pamti, a na vlastn datovblok. Hlavika m obvykle dlku 4 byte, z nich prvn dva a druh dva ukazuj naprvn a posledn adresu v pamti, kterou segment obsazuje. Hlaviku prvnhosegmentu mus jet pedchzet 2 byte dlouh identifikan kd $FFFF, kter jesice ppustn ped kadm segmentem, vzhledem k dlce souboru se vak jinde neu prvnho segmentu nedoporuuje. Segment dlouh 2 byte, kter se zavd na adresu $2E0, definuje tzv. RUN adresu,obdobn segment zavdn na $2E2 definuje tzv. INIT. Pokud je v souborudefinovna adresa INIT, bude pi zavdn takovho souboru proveden podprogramna uren adrese ihned po nalezen segmentu s INITem; nahrvn pokrauje a ponvratu z tohoto podprogramu. Adresa RUN uruje, od kterho msta m bt programsputn po zaveden celho souboru - tato adresa me bt v souboru umstnakdekoliv, provede se vdy a po nalezen konce souboru. Pokud nen adresa RUNdefinovna, bude program sputn od potku prvnho segmentu. Tabulka v sedm strnceOd adresy $700 je uloena mal tabulka, kter obsahuje slo verze DOSu, a dlezpstupuje nkter funkce pro programy ve strojovm kdu. $700 - Tato adresa obsahuje vdy psmeno "S", kter oznauje systm sluitelnse SpartaDOSem. Vtina program se prv na zklad obsahu tto adresyrozhoduje, zda lze vyuvat rozen funkce systm ve stylu SpartaDOSu. $701 - Na tto adrese je uloena hodnota $32, kter odpovd identifikacinejvce rozen verze SpartaDOSu 3.2. To m podobn vznam, jako u pedchozadresy $700. Nsledujc adresy plat pouze pro BW-DOS: $703 - (dva byte): Zde najdeme identifikaci BW-DOSu v podob psmen "BW". $705 - slo verze BW-DOSu. Napklad ada 1.3x zde m $13. $706 - (dva byte): Adresa rutiny "GETTD". Tento podprogram slou k pevzetasovho daje ze systmovch hodin a jeho uloen do promnnch "DATER" a"TIMER" v tabulce "COMTAB". Tuto adresu mn povely jako "CLOCK". $708 - (dva byte): Adresa rutiny "SETTD". Tento podprogram nastavuje systmovhodiny podle daj uloench v promnnch "DATER" a "TIMER". $70A - (dva byte): Adresa rutiny "CONVDC", kter pevd tbytov binrn sloz promnn "DECIN" na etzec, kter ukld do promnn "DECOUT". $70C - (ti byte): Na tto adrese je instrukce, kter ske na rutinu SIO,kterou pouv BW-DOS. Jakkoliv zmny na tto adrese nemaj dn vliv nafunkci systmu. elem tto adresy je pedevm zajitn sluitelnosti sBiboDOSem; pi psan novch program lze vele doporuit pouvn vektoru"LSIO", kter je sluiteln se SpartaDOSem. Tabulka COMTAB V tto tabulce jsou soustedny nejrznj promnn a dal daje, kterumouj programm ve strojovm kdu vyuvat nkter dal funkce BW-DOSu.Konkrtn adresa tto tabulky se v rznch verzch systmu me liit, vdy jevak uloena v systmov promnn "DOSVEC" na adrese $0A. Pozice uvdn vpopisu tto tabulky jsou relativn a je teba k nim ped pouitm pist adresunalezenou v "DOSVEC". Nkter adresy jsou v nsledujcm popisu peskoeny - takov adresy jsourezervovny pro sluitelnost s nejrznjmi verzemi SpartaDOSu a jejich obsahnesm bt dnmi programy mnn. -21: DWARMObsah tto adresy se ped skokem do cartridge kopruje na adresu 8. Tento dajinformuje o tom, zda byl obsah uivatelsk pamti pozmnn provedenm njakhoexternho povelu (nula), nebo ne ($FF). -19: DECOUTNa tuto adresu ukld svj vstup podprogram "CONVDC". Jedn se o etzec dlouhvdy 8 znak, kter obsahuje destkov vyjden slo z "DECIN", zleva doplnnmezerami. Tato adresa plat jen pro BW-DOS a SpartaDOS X. -10: LSIOZde je uloena adresa rutiny SIO, kterou pouv BW-DOS. Pouitm tto adresy vevlastnch programech zskme i na sektorov rovni pstup ke zrychlenkomunikaci, k RAMDISKm apod. Zmny na tto adrese provdj povely jako"RAMDISK" nebo "XFSIO". -8: ECHOFLGTato adresa obsahuje index do tabulky "HATABS" pro zazen pouit funkcHardCopy, nebo hodnotu $FF pokud nen HardCopy aktivn. Obsah tto adresynesmme mnit! -7: BATFLGTato adresa m podobnou funkci jako "ECHOFLG", pouv se vak pro dvkovsoubory. -6: DECINNa tto adrese zadvme tbytov vstupn hodnoty podprogramu "CONVDC". Tatoadresa plat pouze pro BW-DOS a SpartaDOS X. -2: WRTCMDZde se nachz povel pro SIO pouvan pi zpisu na disketu. Jedn se o znak"P", anebo "W" pokud je zapnuta verifikace. Doporuuji pouvat povel pevzat ztto adresy i ve vlastnch programech. Obsah tto adresy mn povel "VERIFY". +0: COMTABNa tto adrese se nachz instrukce pro skok do CP. Prv tuto instrukcipouvaj veker programy, kter sk "do DOSu". +3: CRNAMEZde najdeme instrukci pro skok do podprogramu "CRNAME", kter slou k zskvnparametr zadanch v CP za nzvem programu. Kad voln tohoto podprogramuvyzvedne ze zadan dky dal parametr, pid specifikaci pracovn jednotky(pokud ji nen uvedena jin), a vsledek ulo do "COMFNAM". +6: DIVIOZde najdeme adresu podprogramu "DIVIO", kter slou ke spoutn dvkovchsoubor a funkce HardCopy. Ped jeho vyvolnm je teba uloit kompletnspecifikaci souboru (vetn specifikace jednotky) do "COMFNAM" a registr Ynastavit na 0 pro HardCopy nebo na 1 pro dvkov soubor. Ppadn chyby budouohleny v registru Y a pznaku N, stejn jako je tomu pi voln CIO nebo SIO- zde je rozdl proti SpartaDOSu. +8: XDIVIOTato adresa ukazuje na podprogram XDIVIO, kter slou k ukonen dvkovhosouboru nebo funkce HardCopy. Vstupn nastaven registru Y je stejn, jako u"DIVIO". +10: BUFOFFNa tto adrese je uloena momentln pozice v zadanm dku, kterou pouvrutina "CRNAME". +13: DATER+16: TIMERZde se nachz hlavn promnn pro asov daje. Obsahuje est byte, jejichhodnoty jsou pmo daje v nsledujcm poad: den, msc, rok (jen posledndvojsl), hodina, minuta, sekunda. Tato promnn se pouv pi prci spodprogramy "GETTD" a "SETTD", a tak (intern) pi zakldn novch soubor nadisku. +19: ODATER+22: OTIMERTato promnn m stejn formt jako "DATER" a "TIMER". Pouv se pi koprovnsoubor k penesen pvodnho asovho daje. +25: TDOVERPomoc tto adresy lze pi koprovn vnutit nov vytvoenmu souboru asovdaj z promnn "ODATER" a "OTIMER" msto daje ze systmovch hodin. Provede seto nastavenm tto adresy na hodnotu $FF ped vytvoenm novho souboru. Po jehovytvoen je pak nutno na tuto adresu zapsat nulu, co vrt funkci systmu donormlnho stavu. +26: TRUNTato promnn obsahuje adresu RUN z poslednho programovho souboru sputnho vCP nebo pes XIO 40. +30: SMEMLOZde je k nalezen prvn voln adresa za samotnm BW-DOSem. Pokud se tato hodnotali od obsahu systmov promnn "MEMLO", zna to ptomnost rezidentnchpovel v oblasti mezi obma adresami. +32: INCOMNDNa tto adrese je uloena hodnota 0 pokud pracujeme s programem v cartridge,nebo $FF pokud jsme v DOSu. Tato adresa rozhoduje o funkci klvesy . +33: COMFNAMTento 28 byte dlouh buffer je uren pro kompletn specifikaci souboru. Sloujako vstup rutiny "CRNAME" a jako vstup pro "DIVIO". Pokud pomoc "CRNAME"hledme jin parametry, ne nzvy soubor, je teba zat a od COMFNAM+3, neboi takov parametry budou doplnny o "Dn:". +61: RUNLOCZde se nachz adresa, na kterou ske pkaz "RUN" bez parametru. Mn jisputn jakhokoliv programu v CP nebo pes XIO 40, anebo pouit pkazu "RUN"s parametrem. +63: LBUFNa tto adrese se nalz 64 byte dlouh buffer, do kterho je v CP pedvykonnm uloen cel zadan dek. Odtud se jednotliv parametryprostednictvm rutiny "CRNAME" dostvaj do "COMFNAM", kde jsou pak k dispozicijednotlivm externm povelm, ppadn jinm programm. Tento buffer takpouvaj intern povely "DIR", "DIRS" a "TYPE". Formt disket BW-DOS pouv formt disket toton se SpartaDOSem. Pouit sektory se dl doty hlavnch skupin: BOOT sektory, bitov mapy, sektorov mapy a datovsektory. BOOT sektory jsou sektory 1 a 3 na kad disket, kter jsou nezvisle naformtu diskety vdy 128 byte dlouh. Tyto sektory obsahuj krtk programzajiujc zaveden DOSu (i jinho programu specifikovanho povelem "BOOT") pozapnut potae. Sektor slo 1 obsahuje dleitou tabulku, kter tvo hlaviku cel diskety adefinuje rozmstn dalch potebnch struktur na disket. Nsledujc popisvysvtluje funkci tchto dleitch adres v sektoru 1. 7 (B) - Vdy $80. Tato hodnota slou jako identifikace diskety sluiteln seSpartaDOSem. 9 (W) - slo sektoru, kter obsahuje prvn sektorovou mapu hlavnho adresediskety. 11 (W) - Poet vech sektor na disket. 13 (W) - Poet volnch sektor.15 (B) - Poet bitovch map. 16 (W) - slo sektoru, ve kterm je uloena prvn bitov mapa. 18 (W) - slo prvnho sektoru, kter pichz v vahu pro pidlovn mstanovm souborm - kdykoliv je teba nktermu souboru pidlit dal sektor,zan hledn volnho sektoru od zde uloenho sla. To m dva vznamy: Jednakse tm cel proces urychluje, nebo nen teba pokad prohlet celou bitovoumapu - a ta me bt nap. u pevnch disk velice dlouh - a za druh senasazenm tto hodnoty pi formtovn o nco ve "zachrn" urit poetsektor pro podadrese, kter pak nejsou rozesety po cel disket a jsou takrychleji pstupn. Toto opaten vak pestv platit, pokud je ji oblasturen pro ukldn soubor zcela zaplnna - v tom ppad se pro ukldnsoubor pouij tak zbyl sektory uren pro podadrese. (Tento stav jesignalizovn hodnotou o 1 men, ne poet sektor na disket (pozice 11).) Pimazn soubor a adres - pouv SpartaDOS (a BW-DOS star veze ne 1.30)nepatrn odlinou (mn vhodnou) strategii pi obsluze tohoto ukazatele, covak me zpsobit jen nepatrn rozdly v rozmstn sektor na disket. 20 (W) - Tato adresa m podobn vznam jako ta pedchoz, pouv se vak propidlovn sektor adresm. 22-29 - Zde je uloen nzev diskety, kter m dlku 8 znak. Tento nzev slouspolu se sekvennm a nhodnm slem k rozpoznn vmny diskety. 30 (B) - Poet stop na disket. Pokud je jednotka oboustrann, je tato hodnotazvtena o 128. 31 (B) - Velikost sektor. Mon hodnoty jsou 128 nebo 0 (t.j. 128 nebo 256 bytev sektoru), tento daj se nevztahuje na BOOT sektory, kter maj vdy dlku 128byte. 32 (B) - slo verze formtu diskety. Tato hodnota je v BW-DOSu stejn jako vevech dosud znmch verzch SpartaDOSu 2.x a novjch rovna $20. Disky zaloenpod SpartaDOSem 1.x zde maj hodnotu $11 - takov disky nelze pod BW-DOSempout. 33-37 - Rezervovno pro sluitelnost se starmi verzemi SpartaDOSu. 38 (B) - Sekvenn slo diskety. Tato hodnota je soust mechanismu rozpoznnvmny diskety; je pi kad zmn na disket zvtovna o 1. 39 (B) - Nhodn slo diskety. Tato hodnota slou spolu se sekvennm slem anzvem diskety k rozpoznn vmny disku v jednotce. Nhodn slo se disketpidluje pi formtovn. 40 (W) - slo sektoru, kter obsahuje prvn sektorovou mapu souboru urenhopovelem "BOOT". 42-47 - Rezervovno pro sluitelnost se SpartaDOSem. Bitov mapa popisuje obsazen diskety. Pro kad sektor na disket je zde jedenbit, jeho nulov hodnota zna, e je pslun sektor obsazen, zatmco vopanm ppad je sektor voln a me bt tedy pouit pro nov soubory apodadrese. Prvn byte popisuje sektory 0-7 (sektor 0 ale samozejmneexistuje), druh 8-15 atd.; prvnmu sektoru v kad takov skupin pslunejvy bit. Pokud je k uloen bitov mapy teba vce sektor, jsou na disketbezprostedn za sebou. Sektorov mapy tvo seznam sel datovch sektor, kter pslu uritmusouboru. Sektorov mapa obsahuje dvoubytov poloky, kter jsou pmo slypslunch sektor na disket. Prvn poloka ukazuje na nsledujc sektorovou mapu pslunho souboru,posledn mapa zde m nulu. Druh poloka obsahuje obdobn odkaz na pedchozmapu, prvn mapa souboru zde m opt nulu. Zbytek sektorov mapy pak obsahuje sla datovch sektor. Pokud soubor obsahujenealokovan sektory (viz. "HEXEDIT"), jsou sla pslunch sektor v sektorovmap rovna nule. Posledn skupinu tvo datov sektory, kter jsou jednodue zcela zaplnnyobsahem pslun sti souboru nebo adrese. Formt adres Adrese jsou na disket uloeny stejnm zpsobem, jako obyejn soubory.Pstup k tomuto internmu zznamu adre0s je mon pitenm 16 nebo 32 khodnot aux1 pi otevrn souboru (viz. "OPEN"). Obsah adres je rozdlen napoloky, z nich kad m dlku 23 byte a odpovd jednomu souboru nebopodadresi. Obsah takov poloky je nsledujc: 0 (B) - Stav souboru. Jednotliv bity maj, pokud jsou nastaveny, tento vznam: D0 - Soubor je zamen D3 - Poloka v adresi je pouita D4 - Soubor je zruen (poloka v adresi je tedy voln) D5 - Poloka popisuje podadresStav souboru rovn nule zna konec celho adrese. 1 (W) - slo sektoru, kde je prvn sektorov mapa souboru 3 (3 BYTE) - Dlka souboru v bytech 6 (11 BYTE) - Nzev souboru vetn rozen 17 - Datum a as ve stejnm formtu, jako u "DATER" a "TIMER" Prvn poloka v adresi nen bn pstupn, nebo pi oteven adrese vpmm reimu se automaticky pozice nastav na 23. Pokud chceme s touto polokoupracovat, je teba pout funkci POINT. Vznam tto prvn poloky se ponkud li od poloek ostatnch. Jedn se ojakousi hlaviku adrese: 1 (W) - slo sektoru, kter obsahuje prvn sektorovou mapu nadzenhoadrese. Hlavn adres zde m nulu. 3 (3 BYTE) - Dlka adrese 6 - Nzev adrese Pesmrovn vstupu/vstupu Prce dvkovch soubor a funkce HardCopy je zaloena na vsunut mal rutinymezi CIO a obslun program zazen "E:" pomoc zmny proveden v tabulce"HATABS". Tato rutina hld veker penos dat na zazen "E:", a pokud jepouit IOCB 0, pak podle poteby pidv data z dvkovho souboru, nebo vstupkopruje na HardCopy zazen. Dvkov soubory jsou teny pomoc IOCB 5, funkce HardCopy pouv pro zmnu IOCB4. Tyto vstupn/vstupn kanly nesmj bt bhem prce dvkovho souboru (IOCB5) nebo funkce HardCopy (IOCB 4) pouity; jedinou vjimku tvo funkce CLOSE,kter v tomto ppad nem dn efekt. Pokud je poteba program kolidujc vIOCB 5 spustit z dvkovho souboru, je teba pout povel "XBAT" - to se tknap. programu ATMAS II. V dob, kdy nen aktivn dn pesmrovn vstupu/vstupu, je tabulka "HATABS"vrcena do pvodnho stavu. Pesto, e BW-DOS do tabulky "HATABS" zapisuje svj vlastn vektor pro zazen"E:", je instalace nestandardnch driver "E:" mon, ani by to naruilo funkcipesmrovn vstupu/vstupu (na rozdl od SpartaDOSu). Po zapsn novho driveru"E:" do tabulky "HATABS" (v rmci uivatelskho programu) provede BW-DOSautomaticky zalenn tohoto driveru do svho systmu pesmrovn, a pot v"HATABS" obnov svj vlastn vektor "E:". Dvkov soubory i funkce HardCopy pakbez problm pokrauj s novou obsluhou obrazovky (tedy nap. na monitoruzazen XEP 80). Tato korekce probh vdy pi vstupu do CP, a tak pi volnrutin "DIVIO" a "XDIVIO" (viz. "COMTAB"). V praxi to znamen, e je funkcepesmrovn vstupu/vstupu pozastavena v dob mezi zpisem novho driveru "E:"do "HATABS" a nvratem do CP (ppadn volnm "DIVIO" i "XDIVIO"). Nevrac-lise program do CP, vede v konenm efektu instalace novho driveru k zastavendvkovho souboru i funkce HardCopy. Instalaci novch driver "E:" je teba provdt s pouitm povelu "NEWED", kterped sputnm vlastnho programu vrt do "HATABS" pvodn vektor "E:"psluejc zkladnmu driveru v ROM. Tm se pedejde rizikov situaci, kdynov instalovan driver najde v "HATABS" doasn vektor "E:" BW-DOSu a zalenho do svch rutin - pot, co BW-DOS uin tot (viz. ve) by mohlo dojt kzacyklen. SLUITELNOSTTato kapitola pojednv v krtkosti o problematice sluitelnosti BW-DOSu srznmi programy. Tyto informace mohou bt uiten, pokud mme problmy sfunkc njakho programu pod BW-DOSem. Pam Nejastjm dvodem zablokovn potae je kolize v pamti. Vzhledem k tomu,e BW-DOS nepouv pam skrytou pod operanm systmem, dn kolize v ttooblasti nm nehroz - takov kolize jsou nejastjm dvodem zablokovnpotae pi prci pod SpartaDOSem. Dalm zdrojem problm ale me bt plivysok hodnota MEMLO. Hodnotu MEMLO meme vypsat pkazem "MEM". Samotn BW-DOS tuto hodnotuponechv dostaten nzkou pro funkci drtiv vtiny program, avak pouvnrezidentnch povel hodnotu MEMLO zvyuje. Je proto teba volit pouitrezidentn povely jako rozumn kompromis mezi mnostvm dostupnch funkc ahodnotou MEMLO. Vechny extern povely BW-DOSu pracuj spolehliv s hodnotami MEMLO piblin do$3000, vtina z nich se vak spokoj i s vymi hodnotami, obvykle a $5F00.Vjimku zde tvo "Micro SpartaDOS", kter vyaduje MEMLO ni ne $2500. Nroky ostatnch program se li ppad od ppadu - napklad Atmas IIakceptuje MEMLO do $2800, zatmco Turbo BASIC snese jen $2080. Vitou hranicpro funkci vtiny program je hodnota $2000. Dvkov soubory a HardCopy Nastvaj-li v njakm programu problmy s obsluhou obrazovky a klvesnice,pokud tento program spustme z dvkovho souboru, bude pravdpodobn teba prosputn takovho programu pout povel "XBAT". Nastvaj-li takov problmy pipouit funkce HardCopy, je teba tuto funkci vypnout. Pokud spoutme program, kter nesn zmny v tabulce "HATABS" (jedn se oprogramy, kter je ve SpartaDOSu nutno spoutt a po pouit pkazu "XDIV"),je teba provst ob ve zmnn opaten, t.j. vypnout HardCopy a programspustit pes "XBAT" nebo bez pouit dvkovho souboru. V tomto ppad taknesm bt instalovn dn "nov" driver zazen "E:" (viz. t "NEWED". Peruen Zablokovn potae nebo chybn obsluha klvesnice me mt svoji pinu takv nedostatcch v organizaci systmu peruen. Tento druh problm pichz vvahu prakticky jen pi pouit povelu "KEYBUFF", kter pro svoji funkci pouvokamit peruen VBI a dle pak peruen IRQ generovan klvesnic. Obslun programy RAMDISK (a tak program B-TAPE) jako vedlej inek svfunkce zakazuj peruen DLI, co me mt za nsledek problmy s nktermiprogramy, kter pouvaj zvl sloit formt televiznho obrazu. V tchtoppadech se ale vtinou jedn jen o urit estetick nedostatky. Cel tento odstavec se vztahuje pedevm na hry, kter je nejvhodnj spouttpomoc "Micro-SpartaDOSu". Formt disket BW-DOS me pouvat pouze diskety formtovan povelem "FORMAT", anebo vytvoenpod SpartaDOSem 2.x a novjm. Pokud budeme s disketami vytvoenmi podBW-DOSem pracovat tak ve SpartaDOSu, je teba dt pozor na to, e vechny verzeSpartaDOSu star ne 4.x zpracuj pouze prvnch 126 poloek v kadm adresi,zbytek je pro tyto DOSy neviditeln. Pi prci s MENU lze pouvat tak nkter formty zaloen na DOSu 2.5. Jednse o veker diskety vytvoen pod DOSem 2.0 a 2.5, a samozejm tak diskety stmito systmy kompatibiln. Navc je ppustn dvojit hustota zznamu odvozenod jednoduch hustoty DOSu 2.5. Nelze vak pout diskety, kter v datovchsektorech nemaj kontroln daj o poloze souboru v adresi - jedn se pedevmo velkokapacitn a oboustrann disky formtovan pod MYDOSem a BiboDOSem verze6.4. Star verze BW-DOSu Souasn verzi BW-DOSu 1.30 pedchzelo nkolik starch verz, kter seteoreticky mohou jet nkde vyskytovat. Rozdly spovaj pedevm v absencinkterch funkc v tchto starch verzch: Ped verz 1.30 byla u pkazu"TYPE" omezena dlka dku na 64 znak, a obsluha alokanch ukazatel (viz."Formt disket") pi mazn zachovvala mn vhodnou strategii pouvanouSpartaDOSem. Ped verz 1.20 tak nebyla mon instalace novch driver "E:", anebyl podporovn status 3 ("Last byte read"). Podobn tomu bylo i v ppad nkterch externch povel - nkter u starchverz chybly, jin doznaly drobn vylepen. pln popis tchto zmn se vymykmonmu rozsahu tto kapitoly, proto se zamm jen na nejdleitj informacez tto oblasti. Star "RAMDISK" (bez uveden sla verze) dokzal obslouit jen 512kB rozenpamti, automaticky rozpoznal jen 384kB; nebylo ho mono pout pod SpartaDOSem.Prvn verze "MENU" (opt bez uveden verze) obsahovala dv drobn chyby, ktermohly zpsobit zmnu poad soubor pi koprovn na diskety stylu DOS 2.5(pokud bylo na disket dve mazno), a nechtn zkoprovn dalho souboru(pokud byl oznaen pouze prvn soubor v adresi). "BACKUP" verze 1.0 nebyl vreimu "/S" pln sluiteln s disketovou jednotkou 1050 (problmy byly sautomatickm rozpoznnm hustoty zznamu). Star verze povelu "COPY" nenvhodn pro pouit se systmem B-TAPE (plat stejn omezen, jako u SpartaDOSu -viz. nvod k B-TAPE). Zvltn pozornost si na tomto mst zaslou star verze povelu "UNERASE" -slo verze zde nebylo uvedeno, dlka programovho souboru je 1167 byte. Tatoverze obsahovala zvanou chybu, proto se jejho pouit vyvarujte! (Pokud tosnad z njakho dvodu nen mon, je teba v parametru vdy zadvat absolutncestu - pak se chyba neprojev.) Vechny zmnn nedostatky jsou samozejm v nejnovj verzi BW-DOSuodstranny. Jejich vskyt ve starch verzch mne sice mrz, povauji vak speza spch to, e jich bylo tak mlo. (pozn. autor) S      !"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRB - T A P EVerze 1.0Autor: Ji Bernek (BEWESOFT)VODEMB-TAPE je doplnk k BW-DOSu, kter umouje rychlou a spolehlivou spoluprci skazetovm magnetofonem (v prav pro TURBO). Vychz z kazetovho handleruTTDOSu (od JRC), se kterm m sluiteln formt zznamu (bloky dlouh piblin1KB). ten kadho bloku je v ppad chyby mon opakovat, piem programsrozumitelnmi zvukovmi signly d o peten psku. Pro zvenspolehlivosti je mon kad blok zaznamenat dvakrt.Systm B-TAPE zahrnuje tak obdobu diskovch Micro-DOS, co umon bez pravyspoutt diskov hry a dal programy s extrmnmi nroky na volnou pam -samozejm jen pokud jsou uloeny v podob spustitelnho souboru.B-TAPE umouje pouvat BW-DOS i bez disketov jednotky. Zde je vak tebapamatovat na to, e BW-DOS je pedevm disketovm systmem, a jeho strukturanen prci s kazetou pizpsobena. Prce pod BW-DOSem bez disketov jednotkyproto vdy zstane jen uritm nouzovm eenm. Vznamnm pnosem je zdeRAMDISK (rozen pam), kter doke - po naplnn soubory z kazety - tmstoprocentn zastoupit disketovou jednotku.Systm B-TAPE je pln sluiteln tak se SpartaDOSem verze 3.2d, 3.2e a 3.2f.Jin verze SpartaDOSu prozatm nebyly vyzkoueny. INSTALACE B-TAPE Pouvn zmnnho kazetovho systmu pod BW-DOSem umouje rezidentn pkaz"BTAPE". Tento pkaz nem dn vliv na stvajc kazetov handler "C:", kterje i nadle k dispozici. BTAPE [reim][rychlost][/pam] (Rezidentn povel) reim ...... SS, SD, LS, LD rychlost ... 0-20 pam ...... B[banka][,adresa] O[adresa] nebo OX Tento pkaz instaluje zazen "B:", kter zajiuje spoluprci s kazetou vezrychlenm reimu. Vechny parametry mimo poslednho (t.j. "pam") lze kdykolivzmnit novm vyvolnm tohoto pkazu; pi tom ji nen teba uvdt typarametry, kter maj zstat beze zmny. (Bude-li pi zmn parametr znovuuvedena poloka "pam", nen to chyba, mus se ale bezpodmnen shodovat sparametrem uvedenm pi instalaci.) Vznam jednotlivch parametr jensledujc: "reim" je vdy vyjden dvma psmeny, kter mohou bt SS, SD, LS nebo LD.Prvn z obou psmen udv dlku mezer mezi bloky: S=krtk, L=dlouh. Druhpsmeno pak ovld zdvojen ukldn blok: S=jednoduch bloky, D=dvojit bloky.Pokud parametr "reim" neuvedeme, pedpokld se "SS", neboli jednoduch bloky skrtkmi mezerami. Parametr "Rychlost" je slo od 0 do 20, kter udv penosovou rychlost pizznamu na kazetu. Neudme-li dnou rychlost, pedpokld se 12. Oba parametry"reim" a "rychlost" se vztahuj pouze k ukldn dat na kazetu - st lzezznam pozen v libovolnm reimu. Praktick vznam tchto parametr budepodrobnji diskutovn v nsledujcch kapitolch. Posledn parametr "pam" uruje, kam bude v pamti uloena hlavn st programuBTAPE. Tento rezident je toti velice dlouh (asi 3KB), co pochopitelnzhoruje sluitelnost s rznmi programy. Prv proto lze rezidentn st BTAPEuloit nejen do bn pamti (jako jin rezidenty), ale lze ji tak "uklidit" dopamti skryt pod operanm systmem nebo do RAMDISKu (v bn pamti pakzstv jen krtk pomocn rutina, kter zajiuje komunikaci takto "ukrytho"BTAPE s ostatnmi programy). Volba parametru "pam" bude vtinou individulnpro rzn uivatelsk programy; nejuniverzlnj je uloen do RAMDISKu, kterovem vyaduje rozenou pam. Syntaxe parametru "pam" je nsledujc: Neuvedeme-li parametr "pam" vbec, nainstaluje se cel rezident do bnpamti. To vede ke drastickmu zven hodnoty MEMLO, a tm i k vylouen funkcemnoha program. Extern povely BW-DOSu i vestavn ATARI-BASIC vak pat meziprogramy fungujc i v tomto reimu. Uloen rezidentu do pamti skryt pod operanm systmem doshneme zadnm"/O". Tm se sluitelnost dostv na rove SpartaDOSu - MEMLO nein pote,avak programy pouvajc skrytou pam nemohou pracovat (Turbo-BASIC). Nelzetak pout povel "XLRDISK". Pokroilej uivatel mohou bezprostedn zaparametr "/O" pipsat hexadecimln vyjdenou adresu, na kterou m bt rezidentve skryt pamti uloen. Tm je pi dobr znalosti problematiky mon vylouitkolizi s programy, kter pouvaj jen st skryt pamti. (Dlka obsazenpamti od udan adresy je $BFC - plat pro verzi 1.0.) Pro uloen rezidentu doskryt pamti se SpartaDOSem verze 3.2 je nutno pout parametr "/OX", kter jepod jinmi DOSy neppustn. SpartaDOS tm ztrc funkci "AINIT" a slovnhlen chyb v CP - zruen obou zmnnch funkc uvoln prostor pro BTAPE vjinak pln obsazen pamti pod operanm systmem. Uloen rezidentu do RAMDISKu, nebo pesnji eeno do banky rozen pamti,doshneme parametrem "/B". Tato varianta je nejuniverzlnj (napklad proTurbo-BASIC je to prakticky jedin monost), funguje ovem samozejm jen srozenou pamt. Chceme-li souasn nainstalovat RAMDISK, je teba pouitmkonfiguranho souboru (pi instalaci RAMDISKu) zakzat pstup do banky, vekter sdl rezidentn kd BTAPE - pi zkladnm nastaven je to banka $E3.Kapacita RAMDISKu se tm sn o 16KB. Stejn dobe poslou i parametr "E"(opt pi instalaci RAMDISKu), ten ale zablokuje msto jedn banky hned tyi,take se kapacita RAMDISKu zbyten sn o dalch 48KB (na potai 130XE pakpro RAMDISK nezbude dn pam). Pokroilej uivatel si i zde mohou spesnm umstnm programu v bance pohrt a "nacpat" ho tak do njak banky,kter je ji sten obsazena jinm programem. Za parametr "/B" je monopipsat hexadecimln kd banky (hodnota pro registr $D301), ppadn pak jetza rku adresu. Kdo nem opravdu podrobn pehled o obsazen pamti, neml by radji s dnmiadresami experimentovat. Nsleduje nkolik rad k volb parametru "pam".(Pedpokldm prci bez disketov jednotky, nebo s n veker problmy odpadaja BTAPE se stv jen pomckou pro penos dat z/na kazetu.) Pokud mme k dispozici rozenou pam, bude asi optimln umstit BTAPE prvtam - pouijeme parametr "/B". RAMDISK pak musme nainstalovat s pouitmpslunho konfiguranho souboru (viz. ne), nebo (nouzov) s parametrem "E".Tent konfiguran soubor i parametr "E" pak musme pout i pi kadm dalmvoln povelu RAMDISK, t.j. nap. zmna sla jednotky i peformtovnRAMDISKu. V tomto reimu BTAPE prakticky neovlivuje sluitelnost s dalmiprogramy, mimo tch, kter samy vyuvaj rozenou pam. Nebudeme-li pouvat dn programy, kter potebuj skrytou pam pod operanmsystmem (Turbo-BASIC) ani povel "XLRDISK", meme BTAPE umstit do tto pamti- pouijeme parametr "/O". Zbavme se tak v nkterch situacch nepjemnhosnen kapacity RAMDISKu i poteby konfiguranho souboru i parametru "E" pimanipulaci s RAMDISKem. Za vahu stoj pouit SpartaDOSu, kter m nihodnotu MEMLO - skryt pam pod operanm systmem je v tomto reimu proostatn programy stejn nepouiteln. Tato varianta je tak vhodn pro pota bez rozen pamti. Musme se ovemsmit s tm, e budeme vechny extern povely zavdt z kazety, nebo v tomtoppad nelze zaloit dn RAMDISK. Meme pout SpartaDOS, kter m kromniho MEMLO tak vce internch povel. V nouzi lze pod SpartaDOSem zaloitmal RAMDISK (asi 8KB) povelem RDBASIC, pak ovem nesmme nikdy vypnoutvestavn BASIC. Dalm monm eenm (nejen) pro potae bez rozen pamti je samozejmnainstalovn BTAPE do bn pamti. Tato varianta se ale pomrn patn sn sdalmi programy, v praxi ji vtinou snesou jen povely DOSu a vestavn BASIC.Vhodn je prakticky jen v ppad, e potebujeme na nerozenm potaipout alespo mal RAMDISK (povel "XLRDISK"), jinak pat BTAPE pod operansystm (viz. pedchoz odstavec). Pokud se dn z ve uvedench variant nehod, nezbude nic jinho, ne BTAPEped sputnm pslunho programu odinstalovat z pamti. Abychom mohli BTAPEpozdji znovu nainstalovat, je teba uloit soubor BTAPE.COM do RAMDISKu. Konfigurace RAMDISKuAbychom mohli pi uloen rezidentnho kdu BTAPE do rozen pamti (parametr"/B") pouvat RAMDISK, je teba pi instalaci (i kadm dalm voln) poveluRAMDISK pout tzv. konfiguran soubor. Tmto zpsobem lze programu RAMDISKzakzat pouvn uritch st rozen pamti, a vyhradit je tak pro jinpouit - v tomto ppad BTAPE. Soust sady B-TAPE jsou tyi konfiguran soubory. Jsou ureny pro nkoliknejobvyklejch rozen pamti v kombinaci s "BTAPE /B". (Zakazuj RAMDISKupstup do banky $E3.) Jedn se o soubory: "B_130XE.RD" (pro pota Atari 130XE; funguje s libovolnm rozenm, alevtinou nevyuije celou kapacitu), "B_COMPY.RD" (pro rozen o 256KB typu "Compy Shop"), "B_RAMBO.RD" (pro rozen o 256KB typu "Rambo") a "B_NEWELL.RD" (pro rozen o 1MB typu "Newell"). Konfiguran soubor obsahuje seznam bank rozen pamti, kter mohou btpouity k ukldn obsahu RAMDISKu. Kad byte tohoto souboru odpovd jednbance (obsahuje hodnotu, kterou je teba zapsat na adresu $D301, abychom zskalipstup k pslun bance). Pokroilej uivatel si mohou konfiguran souborsnadno vytvoit sami pomoc povelu "HEXEDIT". PRCE SE ZAZENM "B:"Na soubory uloen na kazet se pi pouvn BTAPE odkazujeme podobn, jako nasoubory diskov - v CP i jinch programech pouvme specifikaci typu"B:nzev[.ext]". V CP je mon na zazen "B:" pepnout funkci "pracovnjednotky" (zadnm "B:") - pak se DOS hls "B1:" (msto "Dn:"), a nen jiteba (alespo v CP) vypisovat specifikaci zazen "B:" (sta nzev souboru). Zsady pro psan nzv soubor jsou stejn, jako u disket. I zde lze vespecifikaci soubor pouvat filtr (t.j. otaznky a hvzdiky - viz. nvod kDOSu), samozejm mimo zpisu novho souboru. Maximln mon dlka souboru v systmu BTAPE je 257040 ($3EC10) byte, neboli255 blok po 1008 bytech. Obsluha magnetofonu Prce s kazetou vyaduje od uivatele uritou obsluhu kazetov mechaniky, okterou program d zvukovmi signly. Zpis souboru zan znmm "dvojitmppnutm" - je teba nastavit kazetu na vhodn voln msto, stisknout namagnetofonu a , a proveden tchto kon potvrdit libovolnouklvesou (nap. ) na potai. Na kazetu se pak nahraje zvukov signl oznaujc zatek souboru (stoupajc aposlze opt klesajc ada tn), kter je pouze zvukovm efektem pro leporientaci uivatele (pro tec rutiny nem dn vznam). Svou dlkou tentosignl vytv uritou vli mezi jednotlivmi soubory pro ppad menchnepesnost pi pepisovn nkterho z nich (co se ovem nedoporuuje). Zazmnn zvukov signl se pak nahraje samotn soubor. ten souboru je zahjeno jednm "ppnutm", kter nen teba nijak potvrzovat -program okamit oekv signl z kazety. Nastavme tedy kazetu na poadovansoubor a stiskneme . Nen-li pota spokojen s nzvem pedloenhosouboru, ozve se krtk "zatrylkovn" (stdn dvou tn) - v tom ppad jeteba kazetu petoit na sprvn soubor. Podle poteby a pouitho programumeme ppadn operaci ten zruit klvesou a s pomoc funkce "DIR" sena kazet zorientovat. Nenajde-li pota po dobu asi 4 minut dn itelnblok, skon ten s chybou 138. Po nalezen sprvnho souboru pota podle poteby d o peten psky,dokud nen nalezen poadovan blok. Vzestupn ada tn poaduje peten vped(tlatko ; jedn-li se o krtk sek, sta na sprvn blok jednoduepokat), sestupn ada tn pak znamen peten zpt (tlatko ).Obvykle takto hledme prvn blok, nemus to ale bt pravidlem (zadme-li nap."DUMP B:nzev 2800", hledme rovnou dest blok). A do nalezen bloku vyhovujcho nzvu i poadovho sla pota akceptujelibovoln soubor, kter odpovd zadan specifikaci. Jakmile je ale sprvn bloknalezen, zan vlastn ten, bhem kterho ji pota svm "trylkem" odmtveker bloky patc k jinm souborm. Neol ho ani shodn nzvy vcesoubor, nebo kad blok nese mimo nzvu jet identifikan nhodn slo,kter je pro kad soubor jin. (Tato sla ovem nevytv star TTDOS.) I bhem ten se mohou vyskytnout poadavky na peten psku, ppadn"trylek" signalizujc e jsme pi tomto peten (nebo po chyb pi tenposlednho bloku) zabrousili do jinho souboru. Pinou me bt bu chyba piten (po petoen psku se bude pslun blok st znovu), nebo poadavekuivatelskho programu na ten z jinho msta souboru (napklad povel"OFFLOAD" te z programovho souboru jen hlaviky segment, zatmco datov blokypeskakuje - to se projev poadavkem na peten vped). Chyba pi ten mebt zpsobena i nevhodn zvolenou dlkou meziblokovch mezer (pli pomalprogram "propsl" dal blok). Pokud se magnetofon na del dobu zastav (ten skonilo, nebo je perueno -napklad pi zavdn njak hry prv probh intro), je vhodn funkci PLAYzruit tlatkem . Zabrnme tm pokozen psku, kter by jinak mohlo pidelm stn nastat tlakem hnac kladky. Bhem prce s kazetou je vypnuto zobrazovn. Pi zznamu zstv obrazovkatmav, pi ten pak pro lep orientaci ervenmi pruhy znzoruje signlpichzejc z kazety. Vypnn obrazu je nezbytn kvli pesnmu asovntecch a zznamovch rutin, kter - na rozdl od standardnho zznamu -vzhledem k nezvyklmu formtu ukldanch dat nemohou vyuvat dnou hardwarovoupodporu. Pi instalaci BTAPE do skryt pamti pod operanm systmem se takmohou bhem vstupn/vstupnch operac vyskytovat poruchy v zobrazen textovchreim (zpsoben vypnnm pamti ROM operanho systmu, kter obsahuje m.j. idefinici znakov sady) - jedn se pouze o drobnou "kosmetickou" vadu bezvedlejch ink. Prvn operace provdn na disketov jednotce po prci s kazetou bude vdyzpodna asi o 1 sec. Tato pestvka je nezbytn pi rychlm stdn obouzazen (nap. pi koprovn z kazety na disk), protoe kazetov zznamnkjet uritou dobu po vypnut ovlivuje datovou linku sriov sbrnice, a bezzmnn pestvky by tedy nsledujc diskovou operaci zmail. Program BTAPEovem neme vdt, kolik asu ve skutenosti mezi obma operacemi uplynulo,take se pestvky vyskytuj i v ppad delho asovho odstupu. Pokud je pouit povel "XFSIO", mus bt (v zjmu sprvnho fungovn "pestvek"po kazetovch operacch) nainstalovn dve ne BTAPE. Volba reimu pro zpis Pi zapisovn souboru na kazetu se dostvaj ke slovu dleit parametry, kterse objevily ji v pedchoz kapitole (Instalace). Jedn se o dlku meziblokovchmezer, zdvojen blok, a rychlost penosu. Volba rychlosti se d pedevm kvalitou pouitho magnetofonu a kazety. Vyrychlost pochopiteln vede k spoe asu i msta na kazet, me se ale snadnopromnit v nepekonateln problm neitelnho souboru, a proto se hod jen proopravdu kvalitn vybaven. Naopak ni rychlosti poskytuj lep spolehlivost ahod se zejmna k penosu dat mezi rznmi magnetofony. Zkladn rychlost .12je uritou hranic mezi obma zmnnmi kategoriemi. Zdvojen blok umouje dle zlepit spolehlivost. Kad blok je v tomto reimuukldn dvakrt za sebe, take zznam lpe odolv drobnm vadm psku, a piproblmech s itelnost poskytuje jet druhou anci. Zznam se tm aledvojnsobn prodluuje. Tento reim je vhodn hlavn pro penos dat mezi rznmimagnetofony, a pro ukldn zvl dleitch soubor (takov soubory je ovemvhodn ukldat na vce kazet pro ppad, e magnetofon nkterou z nich"zacuch"). Prvn blok kadho souboru je vdy zdvojen. (To umon po nalezenzatku souboru funkc "DIR" rovnou zahjit ten.) Dlka meziblokovch mezer zvis na programu, kter bude ukldan soubor pozdjist. Krtk mezery jsou ureny pro programy, kter tou cel soubor narz (bezpestvek) - magnetofon se v tomto reimu nezastavuje a mezery mezi bloky jsouzkrceny na minimum, co vede k spoe asu a msta na kazet. Tento reimvyhovuje vtin program, vetn povel DOSu. Pokud se zpracovn dat vpouitm programu pli zdr, magnetofon se po chvilce automaticky zastav.Pi zpisu tm dn problm nevznikne (jen o nco del mezera mezi bloky), piten ale "utee" zatek dalho bloku - nen-li pouit reim zdvojench blok,je v takovm ppad teba petoit psek o kousek zpt. To signalizuje, e jevhodn pout reim dlouhch mezer. V tomto reimu se magnetofon mezi blokyzastavuje a dlka mezer je volena tak, aby pi ten spolehliv pokryla aspotebn k zastaven a optovnmu rozjezdu mechaniky. Zznam se pouitm tohotoreimu trochu prodlou, zpracovn dat vak nen nijak asov omezeno. Reimdlouhch mezer se hod napklad k ukldn dat z BASICovch program. Zvltnm ppadem jsou programov soubory. Obvykle se hod krtk mezery,nkter programy (zvlt hry) vak provdj rzn funkce mezi natnm (rznintra, rozbalovn natench dat apod.), co pak vede k "pejet" zatkudalho bloku. Pitom poet takovch mst v souboru (obvykle dost dlouhm) bvmal, take pouit dlouhch mezer vede ke zbytenmu pltvn asem. Pro tytoppady slou povel "BINCOPY", kter pi koprovn spustitelnch programpodle poteby prodluuje nkter meziblokov mezery. (Podrobn popis je na jinmmst tohoto nvodu.) Kazeta a pkazy DOSu Na kazet funguje vtina povel BW-DOSu. Nefunguj prakticky jen ty povely,kter se odkazuj pmo na diskov sektory (t.j. MENU, UNERASE, BACKUP, MOVE,MSDOS, BOOT, CHVOL, XFSIO a FORMAT), ppadn na speciln funkce diskovhohandleru (PROTECT, UNPROTECT, RENAME, ERASE, CREDIR, DELDIR, CWD, DIRMAST,CHKDSK, HEXEDIT, AUTOCWD, DOSDRIVE). Pouit takovch povel na kazet ostatnpostrd logiku. I tyto povely ale mohou pi prci bez disketov jednotky pijtke slovu, pokud pouijeme RAMDISK. Dvkov soubory a funkce HardCopy sice s kazetou funguj, opravdu efektivnvyuit tchto funkc je vak mon jen s RAMDISKem. Protoe kazetov magnetofonnedoke souasn obslouit vce soubor, nen pi provdn dvkovho souboru zkazety (ppadn funkce HardCopy) mon zavdt dal programy a data.V dalm textu se konkrtn zmnm jen o nkterch povelech, jejich spoluprces kazetou je od disketov jednotky odlin, a vyaduje proto vysvtlen. DIR [B:][soubor]DIRS [B:][soubor](Intern povely)Oba povely maj pro kazetu stejnou funkci. Natou jeden blok (jakkoliv, pokudvyhovuje zadanmu nzvu), zobraz nzev souboru, ke ktermu blok pat, a jehopoadov slo v tomto souboru. Pokud byl soubor uloen se zdvojenmi bloky,objev se ped jeho nzvem hvzdika. Kvli sluitelnosti je tento vpis veformtu diskovho adrese s jedinm souborem - vetn hlen o potu volnchsektor, kter zde sice nem dn smysl, nkterm programm by vak pi dalmzpracovn takovho vpisu mohlo chybt. Povely "DIR" nebo "DIRS" poslou pi orientaci na kazet. COPY soubor1 soubor2(Extern povel)Pi koprovn z kazety povelem "COPY" sice meme pout filtr (hvzdiky aotaznky), zkoprovn vak bude vdy jen jeden soubor. Pokud koprujeme pmo z kazety na kazetu, je mon zpracovat jen soubory, kterse vejdou do voln pamti narz. Maximln dlka zvis na verzi DOSu,nainstalovanch rezidentech, na zapnut vestavnho BASICu atd.; piblinouhodnotu lze zskat odetenm MEMHI - MEMLO - dlka programu COPY, kde prvn dvhodnoty zjistme povelem "MEM", tet pak z adrese diskety i RAMDISKu. Delsoubory lze koprovat jen nepmo (pes RAMDISK nebo disketovou jednotku),ppadn pomoc njakch specializovanch koprovacch program (viz. doplnkbod 6).Ve SpartaDOSu intern povel "COPY" nedoke pevzt z kazety pvodn nzevsouboru (je teba zadvat oba nzvy), a nezvld tak koprovn pmo z kazetyna kazetu. BOOT Z KAZETY BOOT znamen zaveden DOSu po zapnut potae. Obvykle se provd z diskety, sesystmem B-TAPE je vak mon zavst DOS i z kazety. Struktura kazetovho Bootu se v mnohm podob disketovmu. Pi pouitvestavnho ATARI-BASICu nastv rozdl v tom, e je po dokonen BOOTu pednozen vdy do CP. Bootov zavad Nejprve je teba na kazetu uloit Bootov zavad. Tento program slou kzaveden vlastnho DOSu a ppadn jet dalch program nutnch pro funkcicelho systmu (napklad BTAPE a RAMDISK). TAPEBOOT (C|T)(Extern povel)Tento povel ukld na kazetu Bootov zavad. Pouijeme-li parametr "C", zskmenormln zznam (zazen "C:"), kter lze pmo zavst podrenm klves nebo a